Č. 6177.

Obecní notáři (Slovensko): * Podle vl. nař. č. 573/1920 dlužno obecním a obvodním notářům na Slov. předchozí služební dobu, ztrávenou před 1. zářím 1919, propočítati jedině podle lhůt časového postupu, stanovených v § 52 služ. pragm. (nikoli dle lhůt časového postupu, stanovených zákonem č. 541/1919).
(Nález ze dne 21. prosince 1926 č. 26215).
Věc: Štefan L. v M. proti ministerstvu vnitra (odb. rada Dr. Kar. Ludwig) o propočtení služební doby.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-l byl před převratem okolním notářem, usnesením vlády z 18. března 1921 jmenován byl s platností od 1. srpna 1920 ve stavu ob. a obv. notářů na Slov. do VIII. h. tř. prozatímně, usnesením vlády ze 14. ledna 1925 pak definitivně. Nař. rozhodnutím byly st-li na základě zák. č. 211/1920 a § 2 vl. nař. č. 573/1920 upraveny ke dni jeho převzetí do pragmatikálních služeb státních, t. j. ke dni 1. srpna 1920 služ. požitky takovým způsobem, že byla st-li služ. doba do 31. července 1919 propočtena podle lhůt časového postupu stanovených v § 52 služ. pragmatiky. Stížnost namítá, že doba ta měla býti propočtena podle kratších lhůt časového postupu stanovených článkem III. § 1 zák. č. 541/1919, poněvadž tímto posléze cit. zákonným ustanovením lhůty časového postupu, jak stanoveny byly §em 52 služ. pragm., byly změněny.
Nss nemohl názoru tomu přisvědčiti:
Vl. nař. z 12. října 1920 č. 573 Sb. stanoví v § 2, že požitky notářů jest vyměřiti podle celkové služby notářské dle lhůt stanovených §em 52 služ. pragmatiky ve znění upraveném článkem III. § 1 zák. ze 7. října 1919 č. 541 Sb. pro skupinu C, při čemž bude přihlíženo k zákonu z 18. prosince 1919 č. 25 Sb. ex 1920.
Jest sice pravda, že lhůty časového postupu stanovené §em 52 služ. pragmatiky byly změněny předpisem článku III. § 1 zák. č. 541/1919, avšak zákon 541/19 nabyl účinnosti dnem 1. září 1919, a platí tedy kratší lhůty časového postupu zavedené článkem III. zák. č. 541/1919 teprve od 1. září 1919. Že vláda nezamýšlela notářům podle zák. č. 211/1920 ustanoveným notářskou službu až do 31. srpna 1919 konanou propočítati podle kratších lhůt časového postupu stanovených článkem III. § 1 zák. č. 541/1919, plyne i z té okolnosti, že dle § 2 vlád. nař. 573/1920 jest při stanovení služ. požitků notářských přihlížeti k zákonu č. 25/1920, který obsahuje přechodná ustanovení pro převod státních zaměstnanců, kteří postupovali podle lhůt časového postupu stanovených §em 52 sl. pragm., do nových požitků na podkladě kratších postupových lhůt zavedených zákonem č. 541/1919. Při výkladu, který předpisu § 2 nař. 573/1920 dává st-l, by odkaz na ustanovení zák. č. 25/1920 neměl v § 2 cit. nař. vůbec žádného praktického významu. — — —

Citace:

č. 6177. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 831-832.