Čís. 11476.


(Dožádaný) soud jest oprávněn ustanoviti nový rok k výslechu strany, jež se, nedostavivši se k původně stanovenému roku k jejímu výslechu, dodatečně omluvila.
(Rozh. ze dne 12. března 1932, Rv I 2066/30.)
Žalobě bylo oběma nižšími soudy vyhověno. Odvolací soud uvedl v otázce, o niž tu jde, v důvodech: Výtku vadnosti a neúplnosti řízení opírá odvolatel o to, že: žalobce přes to, že se nedostavil, ač byl řádně předvolán, k roku ustanovenému na 18. března 1930 u okresního soudu v H. jako soudu dožádaného k výslechu jako strana a přes to, že nedostavení své předem náležitě neomluvil, vyslechnut byl jako strana při roku k tomu účelu znova ustanovenému. Podle odvolatelova názoru byl žalobce ohledně svého výslechu jako strana prekludován, soud dožádaný měl vrátiti spisy soudu procesnímu a tento měl postupovati ve smyslu § 381 c. ř. s. Avšak nedostavení se žalobce k roku tomu bylo podáním č. 1.24 náležitě omluveno a bylo proto právem ustanoveno nové stání k výslechu žalobce jako strany. Paragraf 381 c. ř. s. předpokládá nedostavení se neomluvené.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání mimo jiné z těchto
důvodů:
Neodůvodněnou je výtka činěná pod dovolacím důvodem § 503 čís. 2 c. ř. s., že dožádaný soud neměl ustanovovati nový rok k výslechu žalobce jako strany, an předem své nedostavení se k prvému výslechu neomluvil, a že měl spisy vrátiti dle § 381 c. ř. s. rozhodujícímu soudu. Neboť § 381 c. ř. s. nepraví, že dodatečná omluva nemůže ospravedlniti opětné předvolání strany k výslechu, nýbrž ukládá zcela všeobecně soudu, aby posoudil, jaký vliv na důkaz má nedostavení se strany k výslechu, vezma v úvahu pečlivě všechny okolnosti. Schválil-li rozhodující soud a odvolací soud tento postup dožádaného soudu, vzav za podklad svého rozhodnutí žalobcův výslech, neporušil tím žádný předpis formálního práva. Vytýká-li dovolatel, že dodatečná žalobcova omluva neobsahuje vůbec dostatečné omluvné důvody, činí tak opožděně, poněvadž to v odvolání nevytýkal a nemůže doháněti to, co opomenul v odvolacím řízení.
Citace:
č. 11476. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 293-294.