NPD documents search: České právo, 17 (1935) - Osnova zákona o zárukách a kolektivním ručení veřejných notářů

Osnova zákona o zárukách a kolektivním ručení veřejných notářů
byla předmětem porady, konané v ministerstvu spravedlnosti dne 8. t. m. Poradě této předcházela předběžná pracovní schůze delegátů komor, spolku notářů čsl., a spolku čsl. kandidátů notářství, konaná v neděli dne 7. t. m. v zasedací síni pražské notářské komory, na níž všichni přítomní delegáti se dohodli o jednotném postupu ve všech otázkách. Delegáti komor královéhradecko-chrudimské a českobudějovické projevili při tom i zásadní souhlas se sloučením těchto komor do notářské komory pražské.
Poradu v ministerstvu dne 8. t. m. řídil za churavého odbor, přednostu Dra Vosku min. rada Mrština, a zúčastnili se jí delegáti všech notářských komor v celé republice, Vereiuu deutscher Notare a Spolku čsl. kandidátů notářství jakož i moravské odbočky téhož, dále zástupci ministerstva unifikací, ministerstva financí a nejvyššího kontrolního účetního úřadu. Po zahájení jednání tlumočil pres. Dr. Čulík odmítavé stanovisko, které zaujali všichni notáři jednomyslně proti osnově na plenární schůzi dne 3. března 1935, podal krátký přehled osudu jednotlivých osnov notářského řádu od převratu a stěžoval si zejména na nedostatečnou vybavenost našeho notářství, na liknavost povolaných míst v otázce zákona o pokoutnictví, na nemožnou instituci aktuárů. na rozšíření povolání advokátského o sepisování listin v § 8 osnovy advokátního řádu a j., a žádali, aby kolektivní ručení a ostatní otázky v této osnově řešené nebyly předmětem zvláštního zákona, nýbrž aby byly včleněny do osnovy celého notářského řádu a pracováno k brzkému jeho uzákonění, při čemž naznačil ochotu stavu dobrovolně zlikvidovati případ Patschův. Taktéž prohlásil pevné rozhodnutí všech funkcionářů stavu, stavovské funkce složiti, kdyby ministerstvo na separátním provedení této osnovy v navržené formě setrvalo. Podobně Dr. Raynoschek jménem německých notářů žádal od ministerstva spravedlnosti pouze spravedlnost pro notáře, poukázal na skutečnost, že notáři, mají-li býti orgány státu a své povolání naprosto ne- stranně a neodvisle vykonávati, musí bezpodmínečně býti pro to také řádně vybaveni a míti zaručenu svou výlučnou činnost. Upozornil, že většina defraudaci měla svůj původ ve hrách na burse a sázkách, a žádal, aby kursovní obchody notářů byly zákonem prohlášeny za neplatné a aby podobné jednání bylo notářům zakázáno. Vývody obou řečníků ještě zdůraznil vicepres. Dr. Ponec poukazem, že stavu notářskému nelze do nekonečna jenom ukládati povinnosti a břemena, nýbrž test třeba mu poskytnouti také práva a řádnou ochranu; znovu poukázal na famosní ustanovení § 8 osnovy advokátního řádu. Uvedl, že zástupcové notářského stavu jednali již sami o zřízení dostatečných záruk na ochranu notářských deposit a k tomu cíli o ustavení záručních fondů, regionálních a ústředního. avšak zcela autonomních. O vypracování přesného elaborátu pracuje již zvláštní komise.
Mluvčí Slováků, vicepres. Dr. Dušek, Dr. Slavik a Dr. Janoška uvedli, že radikální zásah osnovy do práv notářů měl samozřejmě za následek radikální obranu stavu a odmítnutí tohoto zásahu pražskou komorou, s jejímž stanoviskem se všichni slovenští notáři stejně jako ostatní komory a korporace notářské naprosto ztotožňují. Dále prohlásili, že veřejní notáři slovenští a podkarpatorusští chtějí nésti spolu s ostatními kolegy všecky povinnosti, domáhají se však řádného zabezpečení své agendy, která proti stavu předpřevratovému jim byla za republiky velice okleštěná jak v oboru osvědčovacím, tak i v projednávání pozůstalostí; к tomu cíli žádají se nejrychlejší vydání nového notářského řádu, jenž by tuto úpravu provedl a veřejným notářům poskytl dostatečná práva. Ve stejném duchu nesla se prohlášení i ostatních representantů stavu.
Na to přikročeno к probírání jednotlivých paragrafů osnovy, které mělo ráz pouze poradný; úřední protokol o jednání sepisován nebyl а к jednání nebyl vůbec přivzat zapisovatel, ačkoliv při dřívějších předporadách o této osnově s některými notáři a kandidáty bylo celé jednání protokolováno.
V čl. 1. až IV. а VI. prodebatovány změny celkem podružnějšího rázu, některé otázky zůstaly vyhrazeny definitivnímu rozhodnutí.
O čl. V. (záruční fond) v navržené formě bylo však rozhodně odmítnuto jednati, a místo téhož usneseno položiti za základ jednání návrh, nastíněný pres. Dr. Culíkem, na zřízení autonomních fondů zemských a fondu ústředního, kteréž by však sloužily hlavně jen k dočasnému založení zpronevěřených deposit, а k definitivní úhradě schodku toliko tehdy, pokud by к tomu nestačily: veškeren majetek onoho notáře, postih na jeho osoby blízké, a dále výtěžky jeho notářského místa, defraudaci uprázdněného. Poněvadž návrh ten v detailech dlužno dobře propracovati, bylo rozhodnuto jednání odročiti na 15. dubna t. r. а k probrání věci pozvati komisi, která ke studiu této otázky byla zvolena na včerejší schůzi delegátů notářských komor. Členy této komise jsou pres. Dr. Čulík, vicepres. Dr. Ponec a Dr. Fiedler z Dubé; tito jsou oprávněni další členy kooptovati, a ke kooptaci doporučeni zejména Dr. Raynoschek,
Dr. F. Janatka a Macas.

Citace:

Osnova zákona o zárukách a kolektivním ručení veřejných notářů. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1935, svazek/ročník 17, číslo/sešit 4, s. 37-37.