Čís. 1950.
Předpis § 16 nespor, řízení o mimořádném dovolacím rekursu neplatí v exekučním řízení na základě třetího odstavce § 19 nespor. řízení.
(Rozh. ze dne 31. října 1922, R I 1271/22.)
Soud prvé stolice povolil na mzdu horníkovu exekuci pro nárok na výživu nemanželského dítěte. Rekursní soud usnesení potvrdil. Nejvyšší soud odmítl dovolací rekurs dlužníkův.
Důvody:
Jde o řízení exekuční. Podle § 78 ex. ř. platí v tomto řízení předpisy
civ. řádu soudního o rekursu, tedy zejména též § 528 c. ř. s. Dle tohoto
§ 528 jsou rekursy do usnesení soudu druhé stolice, jímž usnesení prvého
soudu bylo potvrzeno, nepřípustny. Dovolací rekurs Josefa Š-a byl tedy
dle § 526 c. ř. s. jako nepřípustný odmítnut, což mělo se podle § 528 c. ř. s.
státi již v první, pokud se týče druhé stolici. Ovšem jde o exekuci, vedenou a povolenou, na základě soudních usnesení, vydaných v řízení
mimosporném, ale exekuce tato není vedena a nařízena z moci úřední
v mimosporném řízení podle prvého odstavec § 19 cís. patentu ze dne 9. srpna 1854, čís. 208 ř. zák., zachovaného v platnosti článkem 8, čís. 3 uvozovacího zákona k exekučnímu řádu, nýbrž vzhledem na ustanovení třetího odstavce onoho § 19 dle předpisu »civilního řádu soudního«, jak tam jest uvedeno, totiž, poněvadž místo soudního řádu z roku 1871, platného v době vydání uvedeného cís. patentu, platí nyní civilní řád soudní a exekuční řád z roku 1896, dle předpisů tohoto exekučního řádu, totiž dle §§ 294, 303 a 308 ex. ř. na základě exekučního titulu § 1 čís. 6 ex. ř. Nelze tudíž užíti v tomto případě ustanovení § 16 cís. patentu z roku 1854 o přípustnosti do volacího rekursu do souhlasných usnesení nižších soudů v případech tam uvedených.