NPD documents search: Váž. tr., 8 (1926)

Čís. 10850.

Pro tutéž pohledávku může vymáhající věřitel na těchže movitých věcech dlužníka nabýti jen jednoho zástavního práva.
Byly-li tytéž movité věci dlužníka pro tutéž pohledávku vymáhajícího věřitele zabaveny dvakráte a první zástavní právo napotom projitím času pominulo, přišlo druhé zástavní právo, nebylo-li v mezidobí zrušeno, při rozvrhu výtěžku za zabavené věci k platnosti a bylo k němu při rozvrhu přihlédnouti tak, jako kdyby jeho platnosti od původu nebylo nic překáželo.
(Rozh. ze dne 5. června 1931, R I 261/31.)
Rozvrhuje nejvyšší podání za exekučně prodané svršky nepřikázal soud prvé stolice pohledávku Berty T-ové. Rekursní soud přikázal Bertě T-ové na její pohledávku výtěžek za pol. 2, 3, 10, 11, 17. Důvody: Soud prvý přehlédl, že v exekuční věci E VII 1065/28 zástavní právo vymáhající věřitelky Berty T-ové nabyté dne 30. dubna 1928 k předmětům zabaveným pod pol. 2, 3, 10, 11, 17, 18 a 19 zaj. protokolu č. j. E VII 1065/28 nezaniklo. Usnesením rekursního soudu ze dne 25. května 1928 bylo zrušeno jen ke stížnosti vymáhající strany usnesení okresního soudu exekučního ze dne 9. května 1928, jímž byla zrušena z úřadu exekuce mobilární povolená tímto soudem usnesením ze dne 17. března 1928 č. j. E VII 1065/28, k vydobytí Kč 4730,55 s přísl. tak, že usnesení povolující a další úkony exekuční provedené až do zrušeného usnesení ze dne 9. května 1928 zůstaly v platnosti. Neprávem proto prvý soud přihlížel k důvodům zrušujícího usnesení druhé stolice, v nichž se praví, že ve skutečnosti nemůže míti zabavení svršků v této věci právní účinek a jest pojímati právně výkon zabavení dne 30. dubna 1928 tak, jako by žádné věci zabaveny nebyly. Důvody tyto vztahovaly se jen k době, kdy usnesení to bylo vydáno a kdy pro tutéž pohledávku byly zabaveny již dříve pod E VII 268/28 dne 1. února 1928 tytéž věci. Jakmile však tato prvá exekuce k návrhu vymáhající věřitelky byla zrušena, zůstala v platnosti jen exekuce druhá E VII 1065/28 a poněvadž ve výroku usnesení druhé stolice bylo zrušeno jen usnesení ze dne 9. května 1928, který jedině jest směrodatný, nepřestala býti stěžovatelka vymáhající věřitelkou, jejíž zástavní právo nezaniklo a musilo proto, byť i neučinila přihlášku, býti přihlíženo k její pohledávce podle § 285 ex. ř., ježto prodejové řízení pro ni nebylo zrušeno. Poněvadž předměty pod pol. 10, 11, 17 byly zabavené vůbec pro ni jako pro první zástavní věřitelku, a rovněž tak předměty pol. 2, 3 po úplném uspokojení předcházející věřitelky z výtěžku 2000 Kč za pol, 1, bylo výtěžek za tyto předměty přikázati jí celým penízem.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu zadnějšího velitele.
Civilní rozhodnutí XIII. 50 Důvody:
Na movitých věcech povinného nabývají vymáhající věřitelé exekučního zástavního práva jich zapsáním do zájemního protokolu. Pro tutéž pohledávku může však vymáhající věřitel na těchže movitých věcech povinného míti jen jedno exekuční právo zástavní. To plyne z povahy exekučního práva zástavního jako práva vedoucího k uspokojení vymáhané pohledávky věřitelovy. V tomto případě nabyla podle spisu exekučního soudu E VII 268/28 a E VII 1065/28 vymáhající věřitelka Berta T-ová na těchže movitých věcech povinné strany exekuční právo zástavní pro svou pohledávku 4730 Kč 45 h s přísl. dvakráte, a to podle zájemního protokolu ze dne 1. února 1928 E VII 268/28 a podle zájemního protokolu ze dne 30. dubna 1928 E VII 1065/28. Exekuční soud v Praze, zjistiv, že se toto dvojí zabavení svršků povinné stalo pro tutéž pohledávku vymáhající věřitelky Berty T-ové, zrušil usnesením ze dne 9. května 1928 E VII 1065/28-30 exekuci na tyto svršky, ale nezrušil toto druhé zabavení svršků povinné jako materielně zákonu se příčící. Soud rekursní na rekurs vymáhající věřitelky Berty T-ové zrušil rozhodnutím ze dne 25. května 1928 R IX 437/28 toto usnesení soudu exekučního proto, že podle jeho názoru ke zrušení exekuce z úřadu soud exekuční nebyl pro nedostatek předpokladů §§ 14, 27 a 41 ex. ř. oprávněn. V důvodech svého rozhodnutí zabýval se sice rekursní soud otázkou, zdali vymáhající věřitelka Berta T-ová mohla dne 30. dubna 1928 nabýti vůbec zástavního práva na svršcích povinné, a, ač došel k závěru, že to nebylo možné, nezařídil nic, by exekuční právo zástavní touto vymáhající věřitelkou podle zájemního protokolu dne 30. dubna 1928 E VII 1065/28 založené bylo zrušeno a pozbylo účinnosti. Toto rozhodnutí rekursního soudu jest pravoplatné. Tím se stalo, že podle zájemního protokolu ze dne 30. dubna 1928 E VII 1065/28 pro vymáhající věřitelku Bertu T-ovou na svršcích povinné založené exekuční zástavní právo trvalo formálně dále. V tom smyslu rozuměti jest názoru soudu rekursního v napadeném usnesení, že Berta T-ová nepřestala býti v exekuci E VII 1065/28 vymáhající věřitelkou, že její dne 30. dubna 1928 pro její pohledávku 4730 Kč 45 h s přísl. nabyté exekuční zástavní právo nezaniklo, a že právo toto, když odpadla materielně právní překážka jeho jsoucnosti, spočívající v tom, že pro tutéž pohledávku vymáhající věřitelky na těchže svršcích povinné dne 1. února 1928 E VII 268/28 nabyto bylo již jednou exekučního zástavního práva, které uplynutím doby zaniklo, nabylo účinnosti a že proto k němu při rozvrhu výtěžku za exekučně zabavené svršky povinné mělo býti hleděno. Tento názor soudu rekursního napadá stěžovatelka poukazem k tomu, že, ana pro tutéž pohledávku Berty T-ové na těchže svršcích povinné vymáhající věřitelka nemohla dvakráte zástavního práva nabýti, její zástavní právo, dne 30. dubna 1928 podle zájemního protokolu nabyté, nemohlo dojíti nikdy účinnosti. Tomuto názoru stěžovatelky nelze však přisvědčiti, neboť účinnosti zástavního práva vymáhající věřitelky Berty T-ové dne 30. dubna 1928 nabytého vadilo jen to, že pro tutéž pohledávku vymáhající věřitelky na těchže svršcích povinné vy- máhající věřitelka nabyla již exekučního zástavního práva podle zájemního protokolu dne 1. února 1928. Když ale toto zástavní právo prodlením času pominulo a zástavní právo dne 30. dubna 1928 vymáhající věřitelkou formálně nabyté, v mezidobí nebylo zrušeno, přišlo, jak soud rekursní správně uvedl, toto její zástavní právo při rozvrhu výtěžku za zabavené svršky povinné k platnosti a bylo proto k němu při rozvrhu přihlédnouti tak jako kdyby jeho platnosti od původu nic nebylo překáželo. Rozhodnutí soudu rekursního, v němž se na toto exekuční zástavní právo Berty T-ové béře zřetel, odpovídá stavu věci i zákonu a dovolacímu rekursu bylo z toho důvodu odepříti úspěch.

Citace:

č. 2388. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8, s. 341-342.