NPD documents search: Váž. civ., 19 (1937), sv. 1

Č. 11132.

Školství. — Zaměstnanci veřejní: * Substitutem nebo suplentem podle § 1 (1 a 2) substitučního normálu ze 3. června 1839 č. 63 Sb. pol. zák. může býti jen osoba, jež vykonává učební povinnost učitelského úřadu, jenž se skutečně uprázdnil, nebo byl uvolněn zaneprázdněním učitele nebo profesora v celém rozsahu učební povinnosti, jež s vykonáváním tohoto učitelského úřadu je spojena.
(Nález ze dne 13. března 1934 č. 2597/32.)
Prejudikatura: srovn. Boh. A 4410/25.
Věc: Dr. Vojtěch St. v P. proti ministerstvu školství a národní osvěty o substituční honorář.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Výnosem z 12. září 1928 povolilo min. škol. za suplování přednášek a cvičení, jakož i za vykonané honorované učební příkazy na německé vysoké škole technické v Praze v letním semestru studijního roku 1927/28 honoráře podle návrhu rektorátu této vysoké školy; st-li, profesoru této vysoké školy, pak přiznán byl honorář 1600 Kč za přednášky encyklopedie mechaniky pro chemiky se zřetelem k tomu, že přednášel 3 hodiny (týdně) pro 62 žáků jen 2/3 letního semestru.
Proti tomuto výnosu podal st-l odvolání, ve kterém vytýkal nízké vyměření tohoto honoráře a žádal jeho vyměření podle substitučního normálu z roku 1839.
Žal. úřad nař. rozhodnutím nevyhověl tomuto odvolání z těchto důvodů: § 1 substitučního normálu ze 3. června 1839 č. 63 Sb. pol. zák. stanoví, kdy vyučovací správa smí přikročiti k ustanovení suplenta, nepřikazuje však, že by tuto cestu voliti musela a že by nemohla konání přednášek opatřiti jinak. Profesor Dr. St. konal přednášky, které náležely k učební povinnosti prof. Dra G.; stolice tohoto však uprázdněna nebyla a též prof. Dr. G. není trvale zaneprázdněn, i nebyly tedy dány předpoklady opatření podle substitučního normálu. Prof. Dr. St. byl profesorským sborem podle podání z 24. března 1928 pro konání zmíněných přednášek sice navržen, avšak s odměnou platnou pro učební příkazy. Min. škol., považujíc tento návrh profesorského sboru za opatření prozatímní, aby příslušná přednáška byla konána za odměnu, kterou se honorují honorované učební příkazy, otázku substituce neřešilo a jmenovanému profesoru poukázalo koncem semestru pouze odměnu navrhovanou. Z postupu při opatřování uvedených přednášek je tedy patrno, — Č. 11332 —
že min. škol. neuznalo nezbytnost opatření podle § 1 substitučního normálu a spokojilo se jiným zajištěním uvedené přednášky.
O stížnosti na toto rozhodnutí uvážil nss:
Jak patrno z nař. rozhodnutí, zamítl žal. úřad odvolání st-le do nízkého honorování přednášek o encyklopedii mechaniky pro chemiky v letním běhu 1928 v podstatě proto, poněvadž nebyly zde předpoklady substitučního normálu z 3. června 1839 č. 63 Sb. pol. z., neboť st-l konal přednášky, které náležely k učební povinnosti prof. Dra G., jenž ani nebyl trvale zaneprázdněn ani jeho stolice nebyla uprázdněna, když min. neuznalo ani nebylo povinno uznati nezbytnost opatření podle § 1 substitučního normálu a spokojilo se s jiným zajištěním uvedené přednášky, totiž aby přednáška byla konána za odměnu, kterou se honorují honorované učební příkazy.
Substituční normál, jehož se žal. úřad dovolal v nař. rozhodnutí, obsahuje, jak již z jeho nadpisu a úvodního ustanovení patrno, předpisy o suplování učitelských úřadů; z počátečních jeho ustanovení jest pak patrno, že rozeznává několik způsobů takového suplování (substituce); tak § 1 zná substituta nebo suplenta učitelského úřadu, který se skutečně uprázdnil, nebo profesora či učitele, který je zaneprázdněn aspoň jeden školní semestr, § 2 upravuje výpomoc při vyučování v jiných případech zaneprázdnění učitele (pro onemocnění, delší cesty a p.), vypočítává případy takové substituce a výslovně stanoví, že v případech, ve kterých byli jiní profesoři ustanoveni, aby vedle svého vlastního učebního oboru obstarávali přednášky za zaneprázdněného profesora, který měl více než jeden učební obor, nebo přednášky ve více než jednom ročním období, ulehčiti jest povinnost suplujícím profesorům rozdělením oborů, nebo na roční období, § 3 normuje obstarávání jednotlivých služebních úkonů, §§ 6 a následující mají ustanovení o substitučních poplatcích, z nichž § 10 stanoví podmínky pro počítání substitučních poplatků, připouštěje pod bodem 3 suplenta, jenž obstarává jen část povinného vyučování suplovaného profesora.
Stížnost proti nař. rozhodnutí dovozuje především, že činnost st-le záležející v konání přednášek o encyklopedii mechaniky pro chemiky na německém vysokém učení technickém v Praze na místě prof. Dra G., resp. prof. Dra P. byla substitucí ve smyslu § 1 substitučního normálu a že proto nař. rozhodnutí, když uznalo tuto činnost za jiné zajištění uvedených přednášek, než za takovou substituci, porušilo zákon a dospělo k tomuto závěru na základě vadného řízení. St-l okolnost, že byl činným jako substitut ve smyslu § 1 substitučního normálu, dovozuje jednak z výnosu min. škol. — jímž byl profesoru Dru G. udělen příkaz suplování 3 hodin statiky a Dru Sch. příkaz k suplování 4 hodin dynamiky, tedy nepřímo uznán přesun počtu hodin —, jednak z jmenovacího dekretu prof. Dra M. a z jeho povinnosti přednášeti o kinematice a dynamice, hydraulice a encyklopedii mechaniky, neboť tím již v den 5. března 1928 byly splněny všechny znaky předepsané cit. ustanovením pro zřízení vlastního substituta nebo suplenta, jednak dále z výnosu min. škol. z 9. ledna 1929, jímž min. uznalo předsevzatou změnu vyučovací povinnosti. St-l prohlašuje dále, že v odvolání, resp. v jeho doplňku — Č. 11132 —
uznal sice, že substituoval prof. Dra G., že však vzhledem k znění nař. rozhodnutí toto odvolává a trvá na tom, že substituoval část nové uspořádané stolice pro mechaniku, totiž encyklopedii mechaniky a nikoliv prof. Dra G. Stížnost vytýká dále, že v konkretním případě byl porušen i předpis § 1, 2) substitučního normálu, poněvadž podle tohoto ustanovení příčinou zaneprázdnění prof. Dra G., převzíti předmět encyklopedie mechaniky, bylo zatížení jeho stolice, a zaneprázdnění trvalo delší dobu než 1 semestr.
Dovozuje tedy st-l svůj nárok na substituční odměnu z toho, že šlo v daném případě o způsob substituce podle ustanovení § 1 cit. substitučního normálu, a je tedy na sporu především otázka, zda činnost st-le — konání přednášky o encyklopedii mechaniky v letním běhu 1928 na německé vysoké škole technické v Praze — byla činností, kterou má na mysli ustanovení § 1 tohoto substitučního normálu.
Podle tohoto předpisu jest přikročiti k ustanovení substituta nebo suplenta u učitelských úřadů jen tehdy, když se učitelský úřad skutečně uprázdnil a nové obsazení jeho je zaříditi, nebo když v případech zaneprázdnění profesora nebo učitele, na př. při jeho dovolené, nutno určitě předpokládati, že zaneprázdnění bude trvati nepřetržitě delší dobu. V předpisu tom se pak dále vyslovuje, že se delší dobou rozumí nejméně doba jednoho školního semestru. Upravuje tedy toto ustanovení suplování neb substituci učitelského úřadu, jenž se skutečně uprázdnil anebo byl uvolněn delší dobou trvajícím zaneprázdněním učitele nebo profesora (srovn. Boh. A 4410/25). Ale pak základním předpokladem suplování nebo substituce podle tohoto ustanovení jest, aby nastalo uprázdnění, resp. uvolnění učitelského úřadu toho kterého profesora nebo učitele, tedy uvolnění, resp. uprázdnění celé učební povinnosti náležející tomu kterému učitelskému úřadu a nikoli jen jednotlivých jeho učebních disciplin, které přednášeti učitelský úřad ukládá. Z toho také plyne, že substitutem nebo suplentem podle § 1 (1 a 2) substitučního normálu může býti jen osoba, jež vykonává učební povinnost učitelského úřadu, jenž se skutečně uprázdnil nebo byl uvolněn zaneprázdněním učitele nebo profesora v celém rozsahu učební povinnosti, jež s vykonáváním tohoto učitelského úřadu je spojena, a nikoliv osoba, jež vykonává jen část učební povinnosti profesora, jenž ve svém učitelském úřadě setrvává a jen v určité jeho disciplině jest zaneprázdněn.
V konkretním případě, jak ze správních spisů jest zřejmo, byl výnosem min. škol. ze 17. února 1928 Dr. Theodor P. jako řádný profesor statiky, dynamiky a hydrauliky na německé vysoké škole technické zproštěn služby. Podáním ze 24. března 1928 žádal rektorát německé vysoké školy technické v Praze, aby bylo schváleno usnesení profesorského sboru z 5. března 1928 o pověření prof. Dra G. vedením učitelské stolice po prof. Dru P. a suplování disciplin náležejících do učební povinnosti prof. Dra P. profesorem Drem G. (statika), konstruktorem Sch. (doplňovací přednášky pro montanisty, kinematika a dynamika) a prof. Drem Karlem K. (hydraulika). Dále bylo sděleno, že přednášku o encyklopedii mechaniky pro chemiky v rozsahu 3 přednáškových hodin — Č. 11132 —
v týdnu, kterou dosud měl prof. Dr. G., koná se zřetelem na jeho zatížení a suplování st-l, a za konání této přednášky navržen normální honorář pro honorované učební příkazy. Min. škol., přihlížejíc k shora uvedenému návrhu, výnosem z 9. května 1928 schválilo, aby dnem 1. dubna 1928 počínajíc až do znovuobsazení stolice statiky a dynamiky na německé vysoké škole technické byly suplovány discipliny náležející do učební povinnosti prof. Dra P. tak, jak bylo obsaženo v cit. návrhu. Rozhodnutí o oznámení rektorátu stran konání přednášek o encyklopedii mechaniky pro chemiky st-lem a jeho návrhu za honorování těchto přednášek tímto výnosem učiněno nebylo. Teprv výnosem z 12. září 1928 povolilo min. za suplování přednášek a cvičení, jakož i za vykonané honorované učební příkazy na německé vysoké škole technické v letním semestru 1927/28 honoráře podle návrhu rektorátu této vysoké školy, při čemž st-li byl přiznán honorář 1600 Kč za přednášku encyklopedie mechaniky pro chemiky se zřetelem k tomu, že přednášel 3 hodiny (týdně) pro 62 žáků jen 2/3 letního semestru.
Z toho plyne, že st-l přednášel o encyklopedii mechaniky pro chemiky za prof. Dra G., který byl zaneprázdněn vedením učitelské stolice po prof. Dru P. suplováním jedné z jeho disciplin, totiž statiky, jak vysvítá ze zprávy děkana všeob. oddělení, připojené k podání rektorátu z 24. března 1928, byla přednáška o encyklopedii mechaniky pro chemiky jen částí učební povinnosti prof. Dra G., tedy jen jednotlivou disciplinou jeho učitelského úřadu, a již proto nelze mluviti o tom, že by tu byly předpoklady § 1 č. 1, 2 cit. substitučního normálu. Právem tedy žal. úřad vyslovil, že nebyly tu dány předpoklady § 1 cit. substitučního normálu.
Za tohoto stavu věci nebylo třeba, aby se nss zabýval otázkou, zdali konání přednášek st-lem bylo min. škol. ať přímo či nepřímo uznáno za suplování a zdali zaneprázdnění prof. Dra G. bylo trvalé či nikoli. Se zřetelem k tomu, co výše uvedeno, nebylo také třeba, aby se nss zabýval stížností, pokud poukazuje k tomu, že substituční normál nečiní rozdílu mezi suplováním a provisorním zajištěním přednášek, a pokud z toho stížnost dovozuje vadnost řízení proto, že úřad nezkoumal, zdali jde o t. zv. provisorní zajištění či nikoli a zdali se st-lem nebyla sjednána předchozí dohoda o takovémto zajištění, ani konečně otázku, zdali žalovaný úřad byl v příčině změny vázán návrhem rektorátu či nikoliv.
Pokud se stížnost dovolává výnosu min. škol. z 9. ledna 1929, činí tak bezdůvodně proto, poněvadž zmíněný výnos obsahuje jen výzvu, aby st-l doplnil své odvolání podrobnějším údajem o tom, jak rozsáhlou byla učební povinnost prof. Dra G. před provedenou úpravou přednášek po odchodu prof. Dra P., a dále vyjádřením, jakým způsobem substituční honorář 1500 Kč za 1 hodinu vypočetl a aby o těchto skutečnostech nabídl patřičné průkazy, není v něm však uznání nějaké změny učební povinnosti. Rovněž bezdůvodně dovolává se st-l jmenovacího dekretu prof. Dra Emila M., poněvadž prof. Dr. M. byl tímto dekretem ustanoven mimořádným profesorem mostního stavitelství na německé vysoké škole technické v Praze s výslovnou podmínkou, že si ministr vyhražuje jeho učební povinnost blíže určiti po případě změniti, bude-li — Č. 11132 —
toho vyžadovati potřeba uvedené vysoké školy. Cit. dekret byl vydán teprve 18. února 1929. Dekret ten byl současně doprovozen vyzváním min. na rektorát německé vysoké školy technické v Praze, aby min. bylo oznámeno přesné určení učební povinnosti jmenovaného profesora počtem přednášek a cvičení. Z toho je patrno, že ani dne 18. února 1929 a tím méně ke dni 5. března 1928 nebyla tímto dekretem stanovena definitivně učební povinnost jmenovaného profesora, ani schválena nějaká změna v učebních povinnostech zúčastněných stolic, z níž by st-l mohl něco pro svůj nárok na substituční honorář dovozovati.
Stížnost dovozuje dále svůj nárok z ustanovení § 5 cit. substitučního normálu, poněvadž suplování trvalo 2/3 semestru, tedy déle než 3 měsíce.
Podle tohoto ustanovení — poněvadž podle zásad substitučních předpisů náleží k služební povinnosti jednoho každého pro jakoukoli službu ustanoveného nebo placeného pensionovaného úředníka, aby úkoly scházejícího nebo zaneprázdněného úředníka z části nebo na kratší dobu i zcela buď s podržením nebo bez podržení vlastního služebního místa vzal na sebe — poukáže se ustanovenému nebo placenému pensionovanému úředníku, jakož i učitelskému adjunktovi nebo asistentu s adjutem, jichž se použije u vyučovacího ústavu na místě jejich pobytu, ať k vlastní substituci nebo k pouhé výpomoci, jen tenkráte substituční poplatek, jestliže jmenovaný suploval nepřetržitě 3 měsíce nebo jestliže se trvání podle § 2 zavedené výpomoci protáhlo neočekávaně déle, totiž přes 3 měsíce. Z tohoto ustanovení je patrno, že substitutovi lze poukazovati substituční odměnu jen tehdy, když suplování trvalo delší dobu než 3 měsíce.
Je tu tedy jen normováno omezení nároku strany plynoucího z toho kterého způsobu substituce, o němž mluví ustanovení předchozí, kteréžto omezení projevuje se v minimální časové hranici, jež, není-li splněna, nárok strany na substituční poplatek vůbec vylučuje. Ale pak ustanovení to předpokládá především splnění podmínek toho kterého způsobu substituce podle předpisů předchozích, ustanovení to nějakého samostatného nároku netvoří a vůbec nemá místa, nejde-li o některý z výše uvedených způsobů substituce.
St-l dovolal se pro zdůvodnění svého nároku na substituční poplatek jedině toho, že konání přednášky o encyklopedii mechaniky v letním běhu 1928 na německé vysoké škole technické v Praze bylo způsobem substituce, jakou má na mysli ustanovení § 1 cit. substitučního normálu, a učinil tak, jak již dříve bylo dovozeno, neprávem, proto ani z ustanovení § 5 nemůže nic pro svůj nárok dovozovati.
Posléze namítá st-l, že byl protizákonně dotčen ve svém právním nároku na substituční poplatek dle nejnižší platové stupnice řádného profesora, neboť názor žal. úřadu, že rozhoduje tu nejnižší platová stupnice služného mimořádného profesora, jest právně mylný. Námitkou tou nemusil se nss zabývati, poněvadž jednak — vzhledem k tomu, že nepřiznání nároku st-li na substituční odměnu podle substitučního normálu shledal nss ve shodě se zákonem — je bezpředmětnou, jednak je nepřípustnou, když z nař. rozhodnutí je patrno, že se žalovaný úřad řešením této otázky nezabýval.

Citace:

č. 11132. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 620-625.