Čís. 1422.
Stala-li se mezi pronajímatelkou a nájemcem úmluva o úplatném užívání zdviže, přísluší nájemci po čas nájmu užívání zdviže a jest pronajímatel povinen, udržovati ji v řádném stavu.
(Rozh. ze dne 17. ledna 1922, Rv I 833/21.)
Žalobce obýval od roku 1901 byt ve III. poschodí domu žalovaného. Před válkou zřídil žalovaný v domě osobní zdviž a zavázal se žalobci, že bude udržovati zdviž v chodu proti tomu, že mu žalobce bude platiti za používání zdviže 500 K ročně. V prosinci 1920 žádal žalovaný na žalobci, by mu nahradil za opravy zdviže 537 Kč. Když žalobce placení odmítl, přerušil žalovaný provoz zdviže. K žádosti žalobce, by zdviž uvedl v chod, sdělil mu žalovaný, že tak učiní jen tehdy, zvýší-li žalobce příplatek za používání zdviže na 1500 K ročně a nahradí mu výlohy opravy zdviže. Žalobce na požadavky ty nepřistoupil a domáhal se žalobou, by žalovaný byl uznán povinným, uvésti osobní zdviž v chod a ji provozovati. Procesní soud prvé stolice žalobě vyhověl.
Důvody: Pro rozhodnutí sporu jest důležitým řešení otázky, byl-li žalovaný oprávněn následkem všeobecného zdražení válkou vyvolaného žádati zvýšený příplatek na hrazení oprav a aby si toho vymohl, zdviž zastaviti. Dle náhledu soudu neměl žalovaný tohoto práva, neb dle smlouvy měl žalovaný sám zdviž v řádném chodu udržovati a platiti opravy. Žalobce byl oprávněn jí používati a byl povinen platiti pouze
příplatek 500 K. I když mu žalobce nezaplatil náklady za opravy, neměl žalobci zameziti užívání zdviže, ale mohl náhrady škody, která mu vznikla poškozením se strany žalobce neb příslušníků jeho rodiny, domáhati se pořadem práva. Co se týče zvýšení příplatků, neměl, když žalovaný zvýšení platiti odepřel, zdviž uzavříti, nýbrž mohl se obrátiti na nájemní úřad hlavního města Prahy, předložiti všechny doklady a žádati o zvýšení příplatků. Ale ani tehdy, kdyby nájemní úřad uznal na zvýšení příplatků a žalobce odepřel toto zvýšení platiti, neměl ještě práva zdviž uzavříti, nýbrž mohl nastoupiti pořad práva. Protože tedy dle smlouvy má žalobce právo na užívání osobní zdviže a žalovaný
sám povinnost zdviž v chodu udržovati, bylo uznati dle žaloby. Odvolací soud rozsudek potvrdil v podstatě z týchž důvodů.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání a uvedl po právní stránce
v důvodech:
Pokud dovolatel se snaží z dopisu ze dne 11. května 1912, přiloženého k žalobcovu odvolacímu sdělení, dovoditi, že stranám se nejednalo o uzavření smlouvy o nájemním užívání zdviže, nýbrž o to, že dům bude opatřen přepychovým zařízením, jsou vývody dovolání pochybeny; jednak dovolatel přehlíží své vlastní tvrzení, že žalobce měl podle zvláštní úmluvy platiti ročně 500 K ze zdviže, a že dovolatel žádal zvýšení poplatků za používání zdviže, takže není důvodu k pochybnostem, že šlo o užívání zdviže žalobcem, jednak je v tomto sporu zřejmě lhostejno, že zdviž jest určena jen k pohodlnější dopravě do bytu а k jeho pohodlnějšímu nebo příjemnějšímu užívání. Žalovaný netvrdil, že používání zdviže bylo umluveno na dobu určitou, a sám uváděl, že zdviž byla
zřízena hlavně pro žalobce a že jiný z nájemníků o zřízení zdviže se nehlásil; nelze tudíž nahlédnouti, proč by byl nesprávným úsudek předchozích soudů, že úmluva o úplatném užívání zdviže stala se za účelem užívání bytu a byla dodatkem k dřívější smlouvě nájemní a že žalobci přísluší užívání zdviže po čas užívání bytu (§ 1098 obč. zák.). Pronajímatel však jest podle § 1096 obč. zák. povinen, udržovati předmět nájmu
ve stavu užívatelném a nerušiti nájemce v umluveném užívání. Dovolatel proto mylně se domnívá, že nemusí zdviž provozovati, a že byl oprávněn provozování zdviže zastaviti z důvodů zdražení provozovacích nákladů, neboť sám doznal, že v příčině zvýšeného poplatku za užívání zdviže jest řízení u nájemního úřadu zahájeno, nelze tedy tvrditi, že žalobce placení odpírá a své smluvní povinnosti neplní; předchozí soudové tudíž právem mají za to, že neshoda v tom, kdo má nésti náklady opravy a jaké zvýšení nájemného může býti požadováno, není důvodem ke zrušení smlouvy. Rovněž není pochybným názor odvolacího soudu, že smlouvu o používání zdviže v tomto případě posuzovati dlužno jako smlouvu nájemní, neboť předmětem smlouvy bylo užívání zdviže, věci to nespotřebitelné, za určitou úplatu (§ 1090 obč. zák.).