Č. 3293.

Školství: I. Podání stížnosti na nss jest věcí naléhavou po rozumu § 4 vl. nař. č. 605/1920 o místních škol. radách. — II. Předsedové míst. škol. rad zaniklých 31. prosince 1920 nejsou legitimováni ke stížnosti na nss proti výroku, kterým provedena byla podle zák. č. 292/20 a nař. č. 605/1920 organisace místních škol. rad nových.
(Nález ze dne 28. února 1924 č. 3315.)
Věc: Eduard G. jako předseda bývalé německé místní školní rady ve V. a Dr. Ludvík B. a L., předsedové bývalých německých místních školních rad v M. a v P. (adv. Dr. Ludv. Brixel z Mor. Ostravy a Dr. Bedř. Mautner z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty o zřízení místní školní rady ve V., M. a v P.
Výrok: Stížnosti se zamítají jako bezdůvodné.
Důvody: Předseda zšr-y moravské povolil výnosem z 2. května 1921 k žádosti býv. předsedy německé místní školní rady ve V. na základě § 5 nař. z 6. listopadu 1920 č. 605 Sb., aby ve školní obci V byla zřízena zvláštní místní školní rada pro německé školy obecné a občanské; naproti tomu nevyhověl žádosti býv. německých místních školních rad v M. a v P. o zřízení zvláštních místních školních rad pro německé školy v M. a v P., ježto místní poměry těchto obcí nečiní zřízení jich žádoucím.
Z tohoto rozhodnutí podali k žal. úřadu odvolání jednak předsedové býv. německých mšrad v M. a P. (proti nepovolení dělených mšrad v M. a v P.), jednak správní komise města V. a předseda býv. české nišr-y ve V. (proti povolení dělených mšrad ve V.).
Nař. rozhodnutím nedal žal. úřad rekursům předsedů býv. německých mšrad v M. a v P. místa z těchto důvodů:
»Dle ustanovení § 5, odst. 1 a 2 vlád. nař. ze 6. listopadu 1920 č. 605 Sb. má se v každé obci školní zříditi zpravidla pouze jedna mšr a volnému uvážení předsedy zšr-y jest zůstaveno, . by rozhodl, zda se má v některé školní obci zříditi zvláštní mšr pro školy jiného vyučovacího jazyka, než jest jazyk národnostní většiny.
Z ustanovení těchto jde na jevo, že "řízení zvláštních mšrad jest výjimkou, kterou povoliti lze jen ze zvláštních ohledu hodných důvodů výjimečných.
Takových důvodů v obou uvedených případech však není i nelze proto zvláštní mšr-y pro německé obecné a měšťanské školy ve školních obcích v M. a v P. povoliti.«
Stížnosti, již podali předseda správní komise města V. a předseda bývalé české mšr-y ve V., žal. úřad nař. rozhodnutím vyhověl a v odpor vzaté rozhodnutí předsedy zšr-y, pokud jím povoleno bylo, aby ve školní obci v-cké se zřídila zvláštní mšr pro německé školy obecné a měšťanské, zrušil z úvah již shora uvedených, poněvadž zvláštních důvodů shora uvedeného druhu ve školní obci V. není a nelze proto zvláštní mšr-u pro německé obecné a občanské školy ve V. zříditi.
Rozhoduje o stížnostech podaných do těchto rozhodnutí býv. předsedy býv. německých mšrad v M., P. a V., musil nss nejprve zkoumati povšechně důvodnost těchto stížností se stanoviska § 2 svého zák.
Podle § 2 zák. z 22. října 1875 č. 36 ř. z. z r. 1876 může se kognice nss-u dovolávati jen ten, kdo tvrdí, že určitým rozhodnutím nebo opatřením správního úřadu jeho právo bylo porušeno.
Nss však shledal, že nař. rozhodnutími práva st-lů porušena nebyla a ani porušena býti nemohla. St-lé vystupují ve své stížnosti zřejmě jako zástupcové mšr-y v uvedených městech. Tyto bývalé mšr-v byly stejncr jako všecky ostatní mšr-y v Čechách, na Moravě a ve Slezsku zrušeny v důsledku §§ 17 a násl. a § 38 zák. z 9. dubna 1920 č. 292 a §§ 1 a 2 prov. nař. č. 605/20 ze zák. samého a přestaly tedy 31. prosincem 1920 existovati. Místo jejich pak zaujmou nové mšr-y zřízené podle uvedených předpisů zákonných. Jest ovšem pravda, že 2. věta § 4 vlád. nař. č. 605/20 ukládá bývalým předsedům zrušených mšrad, aby naléhavé práce jejich až do skutečného ustavení se nových mšr vykonávali, a jest též uznati, že podání stížnosti k nss-u vzhledem k propadné lhůtě § 14 zák. o ss jest věcí naléhavou. Nelze však shledati, že by rozhodnutí o zřízení nových mšrad podle § 22 zák. a § 5 nař. bylo vůbec věcí, která by byla s to porušiti práva býv. zrušených mšrad, nebo orgánů jimi zastupovaných, totiž školní obce, bývalých místních školních obvodů podle § 8 zák. č. 4/1906 a konečně škol samých. Pokud jde o školní obec, tedy školní obec ta i podle nového zák. má právě tak svůj povolaný zástupci orgán, jako podle zákonů dřívějších a nelze spatřovati porušení práv školní obce v tom., když orgán ten bude určitým v zákoně předepsaným způsobem organisován, třebas by organisace ta mohla z vůle zák. (§ 22 zák. a § 5, 2. odst. nař.) podle úvahy příslušného školního úřadu býti upravena různě.
Zvláštní místní školní obvody podle § 8 zák. z 27. listopadu 1905 č. 4 z. z. z r. 1906 pak přestaly existovati, když novým zák. č. 292/20 organisace mšrad byla postavena na úplně jiný základ a tím nahrazeny předpisy dřívějších zákonů o dozoru ke školám pojednávající o organisaci mšrad; i nemůže tedy nyní již nikdo a ani býv. předseda mšr-y vystupovati jako zástupce býv. místních obvodů školních.
Pokud pak jde o německé školy, tedy nelze v zákonodárství školském shledati předpis, který by školám jakožto právním subjektům resp. povolanému jejich zástupci poskytoval právní nárok na to, aby zástupci orgán těchto škol zákonem zřízený byl určitým způsobem organisován.
Naopak jsou předpisy zák. o zřízení a složení mšrad i o tom, mají-li býti národnostně děleny nebo ne, předpisy čistě organisačními, které prováděti ponechává zákon příslušným úřadům pro dozor ke školám zřízeným. Rozhodnutími těchto úřadů v tomto směru učiněnými nemohou tedy býti porušena práva žádného z oněch činitelů, k jichž zastupování bývalí předsedové německých mšrad v uvedených městech podle § 4, 2. věta vl. nař. č. 605/20 jsou povoláni. Tvrdí-li tedy stížnosti, že nař. rozhodnutími práva st-lů resp. práva jimi zastupovaných právních osobností nebo ústavů byla porušena, činí tak bezdůvodně a jest proto stížnosti jejich zamítnouti jako bezdůvodné, aniž se nss může zaměstnávati meritorním obsahem jejich.

Citace:

č. 3293. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 679-681.