NPD documents search: Váž. tr., 9 (1927)

Čís. 23 dis.

Kárný zákon pro soudce ze dne 21. května 1868, čís. 46 ř. zák. nestanoví přesně hranice mezi služebním přečinem a nepřístojností. Jde o služební přečin (nikoliv pouhou nepřístojnost), je-li provinění soudce podle způsobu, stupně neb opakování a přitěžujících okolností takové, že nepřipouští, by byl soudce ponechán na dosavadním služebním místě nebo ve službě vůbec.
(Rozh. ze dne 16. února 1927, Ds II 6/26.) Nejvyšší soud jako kárný soud odvolací nevyhověl stížnosti vrchního státního zastupitelství v Brně do usnesení kárného senátu mor. sl. vrchního zemského soudu v Brně ze dne 14. května 1926, pokud jím nebyl v tom, že obviněný a) po 10. září 1924 přijal od Františka K-a za sepsání kupní smlouvy sjednané ohledně hotelu »U radnice« v P. mezi Josefem a Antonií B-ými jako prodavateli a Františkem K-em jako kupitelem odměnu 800 Kč a b), že si dal slíbiti odměnu od Františka K-a z toho, oč bude ke stížnosti podané obviněným snížen převodní poplatek ze shora řečené koupě, shledán služební přečin, nýbrž bylo od kárného řízení proti obviněnému upuštěno a ponecháno přednostovi okresního soudu v Přerově, by potrestal obviněného pro ona jeho jednání jen jako pro služební nepřístojnost.
Odůvodnění:
Stížnosti proti tomu, že ve shora uvedených činech obviněného nebyl shledán služební přečin, nýbrž jen nepřístojnost ve službě, nelze přiznati oprávnění. Kárný zákon pro soudce ze dne 21. května 1868, čís. 46 ř. zák. nestanoví přesně hranici mezi služebním přečinem a nepřístojností. Podle § 2 zákona jest porušení zákonem nebo přísahou soudci uložených povinností trestati buď pořádkovými nebo kárnými tresty podle toho, zda se porušení povinností jeví nepřístojností či vzhledem ke způsobu, stupni, opakování a přitěžujícím okolnostem služebním přečinem. Při úvaze, zda v tom kterém případě jde o nepřístojnost či o služební přečin, jest přihlížeti k ustanovení zákona o trestech. Kdežto na nepřístojnost stanoví se v § 3 jako trest napomenutí a důtka, jest trestem na služební přečin podle § 6 zákona přesazení na jiné služební místo nebo na dočasný odpočinek nebo propuštění ze služby. Z těchto trestů na služební přečin vyplývá, že jest na služební přečin uznati, jest-li provinění soudce podle způsobu, stupně neb opakování a přitěžujících okolností takové, že nepřipouští, by byl soudce ponechán na dosavadním služebním místě nebo ve službě vůbec. S tohoto hlediska zejména vzhledem k okolnostem, za nichž byly spáchány, nejeví se shora uvedené činy obviněného služebním přečinem, nýbrž toliko služební nepřístojností. Obviněný dopustil se toho, že sepsal trhovou smlouvu mezi manželi B-ými a Františkem K-em, že sepsal příslušnou knihovní žádost a že přijal za to odměnou od Františka K-a 800 Kč, dále, že se nabídl sepsati stížnost proti předepsanému z oné koupě převodnímu poplatku, vymíniv si odměnu z toho, oč bude poplatek na jeho stížnost snížen. Obviněný jest však strýcem Antonie B-é, jež se svým manželem hotel »U radnice« Františku K-ovi prodala, bydlil u ní a, když, prodavši hotel, neměla býti z čeho živa, ji živil. Tímto rodinným vztahem jest vysvětleno, jak obviněný přišel k tomu, že dotyčná jednání předsevzal. Co se týče přijaté a vymíněné odměny jest jednak prokázáno, že obviněný z 800 Kč, které mu František K. dal (obviněný tvrdí, že dostal jen 500 Kč), odevzdal 500 Kč Antonii B-é, a tvrdí obviněný a toto jeho tvrzení nebylo vyvráceno, že, co si vymínil za sepsání stížnosti proti výměru o převodním poplatku, mělo připadnouti manželům B-ým, kteří, jak uvedeno, neměli zaměstnání a které on živil. Nevyšlo na jevo, že jednání, jichž se obviněný dopustil, vešla v širší známost a že vyvolala nepříznivý úsudek o obviněném jako soudci a nedůvěru k soudcovskému stavu. Za těchto okolností nelze činy obviněného, i když jsou to činy, jež u soudce zajisté nelze schváliti a, ježto mohly otřásti vážností a důvěrou ke stavu soudcovskému, pokárání hodné, kvalifikovati jako služební přečin, neboť nedosáhly stupně a nestaly se za okolností, jež by ospravedlňovaly některý z trestů na, služební přečin, a správně kárný senát shledal v nich jen služební nepřístojnost, zasluhující pokárání podle § 3 zák. ze dne 21. května 1868, čís. 46 ř. zák.

Citace:

č. 23 dis.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9, s. 986-988.