Č. 3359.

Dávka z přírůstku hodnoty: Průkaz připočtu podle §§ 8 a 16, odst. 2 dávk. řádu z r. 1920 lze provésti též svědky.
(Nález ze dne 13. března 1924 č. 14 274/23).
Věc: Josef R. v R. proti zemskému správnímu výboru v Praze o dávku z přírůstku hodnoty.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: St-l prodal smlouvou trhovou z 10. srpna 1921 domek v R. za 10 500 K; v přiznání k dávce z přírůstku hodnoty udal nabývací cenu 2000 K a zcizovací cenu 10 500 K a žádal, aby dle § 8 d. ř. byly uznány vpočítatelné náklady na stavby, novostavby a zlepšení k trvalému zvýšení hodnoty sloužící celkem 5850 K; náklady byly jednotlivě uvedeny, oceněny co do materiálu, práce a doloženy dovoláváním se na dva svědky z R. o jejich pravdivosti.
Úřad 1. stolice vyměřil dávku z přírůstku hodnoty na podkladě nabývací ceny 2000 K bez jakýchkoliv přípočtů a zcizovací ceny 10 500 K.
Ve stížnosti do tohoto rozhodnutí bylo namítáno, že měl úřad vyměřující, byl-li v pochybě o nákladech učiněných k trvalému zvýšení hodnoty, zavésti řízení dle § 17 d. ř., že náklady ty byly přesně uvedeny, a důkaz svědky o nich nabídnut, takže bylo věcí vyměřujícího úřadu důkazy ony provésti. Žal. úřad stížnosti nevyhověl proto, že řízení dle § 17 d. ř. slouží pouze ke zjištění hodnot, nikoliv ke zjištění nákladů; v tomto směru ukládá platný dávkový řád břímě důkazní výhradně straně; takto však navrhla ve svém přiznání za účelem prokázání skutečných nákladů výslech svědků, čímž však není vyhověno požadavku zákona, že okolnosti, na základě kterých se činí nároky na výhody, jest již v přiznaní hodnověrně prokázati.
Stížnost naříká toto rozhodnutí pro nezákonnost a vady řízení uvádějíc, že náklady v přiznání přesně udané nemohl st-l prokázati než svědky, když vše hotově platil, a stavitel Č., od něhož materiál odebíral, zemřel a že nelze ze zákona dovoditi, že by důkazy již v přiznání musely býti provedeny, což by jedině mohlo se státi listinami připojenými k přiznání.
Nss o stížnosti uvážil toto:
Dávkový řád z r. 1920 ustanovuje v § 16, odst. 2, že okolnosti, na základě kterých se činí při vyměřování dávky nárok na výhody (přípočty a pod.) jest v přiznání uvésti a hodnověrně prokázati, jinak k nim při vyměřování dávky nebude přihlíženo. § 8 d. řádu stanoví, že k nabývací ceně (hodnotě) jest za účelem vyšetření přírůstku hodnoty připočísti veškeré prokazatelné náklady, které zcizitel nebo jeho právní předchůdce učinili k trvalému zvýšení hodnoty nemovitosti.
Zákon nevyslovuje nikde, jakým průvodním prostředkem náklady ony mají býti prokázány, z čehož plyne, že také určité druhy průvodních prostředků nevylučuje a že proto nutno jest pro prokázání nákladů připustiti veškeré průvodní prostředky, v řízení správním přípustné a podle své povahy k provedení nabízeného důkazu způsobilé.
K důkazům takovým náleží i důkaz svědky.
Ze znění § 16, odst. 2 dávk. řádu opak dovozovati nelze, neboť smysl jeho v souvislosti s § 8 jest jen ten, že průkaz má býti již v přiznáni nabídnut, což se v daném případě stalo.
Nař. rozhodnutí jest v rozporu se zákonem, pročež je bylo zrušiti dle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 3359. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 805-806.