Čís. 15352.

Soud nemůže z moci úřední přihlédnouti k nenamítané obraně více souložníků přípustné dle práva německého.
(Rozh. ze dne 30. července 1936, Rv II 573/36.) Nižší soudy uznaly podle žaloby, jíž se domáhala nezl. žalobkyně, narozená v Německu a říšskoněmecká státní příslušnice, s matkou, taktéž německou státní příslušnicí, v Německu trvale bydlící, proti žalovanému čsl. státnímu příslušníku uznání otcovství a placení výživného. Spor byl řešen podle práva v Německu platného.
Nejvyšší soud nevyhověv dovolání uvedl v otázce, o niž tu jde, v
důvodech:
Otázka, zda soud měl z úřední moci přihlédnouti k námitce plurium concubentium (více souložníků), není otázkou práva hmotného, nýbrž procesního. Předpisy zákonů procesních jako předpisy práva donucovacího mají v tuzemsku výlučnou platnost bez rozdílu, zda jde o zdejší nebo cizí státní příslušníky. Ustanovení §§ 34 až 37 obč. z. platí jen pro právo hmotné, nikoliv pro právo procesní (Sb. n. s. 3714, 4541, 12729), platí proto pro projednání tohoto sporu zdejší civilní řád soudní a nesměl proto odvolací soud k námitce přihlédnouti, poněvadž nebyla žalovaným v řízení v první stolici včas uplatněna ani přímo, ani nepřímo a jde o novotu v odvolacím řízení nepřípustnou (§§ 482, odst. 1, 513 c. ř. s.).

Citace:

č. 15352. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 768-769.