Čís. 14418.
K § 1416 obč. zák. částka zaslaná vyrovnacím dlužníkem vyrovnacímu věřiteli před splatností splátky na vyrovnací kvótu bez jakéhokoliv určení, nemusí býti nutně započtena na tuto splátku.
(Rozh. ze dne 1. června 1935, Rv I 978/33.)
Žalovaný byl odsouzen vrátiti žalobkyni auto, jež mu prodala na splátky s výhradou práva vlastnického, ježto nedodržel platební povinnost. Po zahájení vyrovnacího řízení o jmění žalovaného vedla žalobkyně proti žalovanému podle uvedeného rozsudku exekuci a vzešly jí při tom útraty 338 Kč. Ve vyrovnacím řízení přihlásila žalobkyně k vyrovnání zbytek kupní ceny auta. Podle obsahu pravoplaně potvrzeného vyrovnání měl žalovaný zaplatiti věřitelům 35% jejich pohledávek v 7 čtvrtletních splátkách, počínajíc dnem 12. září 1931. Žalobkyně tvrdíc, že žalovaný nezaplatil druhou splátku zcela, ač byl k tomu upomenut doporučeným dopisem, domáhá se žalobou z důvodu obživnutí celé pohledávky jejího zaplacení v celém zbytku. Žalobě bylo vyhověno soudy všech tří stolic, nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Dovolání vytýká, že odvolací soud neměl částku 550 Kč, již žalovaný zaslal žalobkyni dne 4. prosince 1931, započítati nejprve na útratovou pohledávku žalobkyně 338 Kč, jež byla dne 4. prosince 1931 již splatná, nýbrž nejprve na vyrovnací kvótu 533 Kč 91 h, třebaže se tato stala splatnou teprve dne 12. prosince 1931, poněvadž vyrovnací kvóta byla dluhem pro žalovaného obtížnějším. Než tento názor není správný, neboť podle § 1416 obč. z. jest při několika jistinných pohledávkách věřitele z placení nejprve odečísti jistinu, která byla již pohledávána, neb aspoň dospělá, a pak teprve jistinu, která je dlužníku nejobtížnější. Ani názor, že při použití § 1416 obč. z. musí útraty jakožto vedlejší pohledávka ustoupiti jistinným pohledávkám, nemá opory v zákoně, poněvadž § 1416 obč. z. nemluví o útratách, ani o vedlejších pohledávkách, nýbrž jen o úrocích, jimž však dává přednost před jistinou. Z toho plyne, že s útratovou pohledávkou jest s hlediska § 1416 obč. z. nakládati jako s obyčejnou jistinnou pohledávkou (srv. rozh. č 11679 sb. n. s. Odvolací soud právem z částky 550 Kč zaslané žalobkyni dne 4. prosince 1931 odečetl nejprve její útratovou pohledávku 338 Kč, ježto byla tohoto dne již splatná, a nikoliv vyrovnací kvótu, jež se stala splatnou teprve dne 12. prosince 1931, když o odečtení na kvótu žalovaný výslovně nepožádal (§ 1416 obč. z.).