NPD documents search: Váž. civ., 11 (1929), sv. 1

Čís. 8868.

Výpočet uhrazovací jistiny pro vložený výměnek (§ 226 ex. ř.). Okolnost, zda jde o břemeno trvání neomezeného, či omezeného, mé význam jen pro způsob, jak má býti naloženo s uhrazovací jistinou nemá však význam pro stanovení samé jistiny, jež se vypočte podle úrokové míry, běžné u ústavů, určených podle § 77 ex. ř. a § 152 jedn. ř., bez ohledu na to, jak kapitalizovali břemeno odhadci, jež je odhadli na určitou částku ročně.
(Rozh. ze dne 11. dubna 1929, R II 122/29.)
Rozvrhuje nejvyšší podání za exekučně prodanou nemovitost přikázal soud prvé stolice ve stejném pořadí s knihovní pohledávkou vymáhajícího věřitele výměnkářům jejich doživotní bezplatné a nedílné právo výměnkářské k neztenčenému pobírání in natura potud, pokud postačí zbytek rozdělované podstaty 3360 Kč 51 ha úroky z této jistiny k úhradě peněžité hodnoty těchto výměnkářských práv 150 Kč ročně. Tato uhrazovací jistina 3360 Kč 51 h, již musí vydražitel podle dražebních podmínek hotově složití, bude uložena na úrok, vydražitel musí výměnkářské dávky a povinnosti plniti in natura a bude mu z úroků uhrazovací jistiny a z jistiny samé poukázáno ročně 150 Kč pozadu ke dni 6. října každého roku jako odškodné až do úmrtí obou výměnkářů nebo do vyčerpání uhrazovací jistiny. Eventuální uvolněný zbytek uhražovací jistiny bude pak zvláštním usnesením rozdělen věřitelům, kteří dnes částečně nebo úplně vycházejí na prázdno. Úroky z nejvyššího podání budou rozděleny později. Důvody: Uhražovací jistina pro výměnu určena podle § 226 ex. ř. na 3750 Kč tak, že roční hodnota dávek, jež odhadem určena na 150 Kč, byla kapitalizována podle 4% úrokové sazby vyhlášené podle § 19 odh. řádu. Poněvadž výměna jest vložena celá na vložce čís. 202 a celá též na vložce čís. 1580, musel soud určiti, že obě vložky celými zbytky musí přispěti k uhrazovací jistině. Rekursní soud k rekursu vymáhajícího věřitele napadené usnesení potvrdil. Důvody: Přisvědčiti jest stěžovatelce, že podle § 226 prvý odstavec ex. ř. s vloženými výměnky má býti naloženo podle předpisů § 225 ex. ř. jako s věcnými břemeny omezeného trvání, zavazujícími k opětujícím se dávkám. Uhrazovací jistina, připadající na výměnkářské dávky, které nepřijdou úplně k uspokojení, rovná se podle § 226 ex. ř. jistině, které jest třeba, by z úroků byly zapravovány dávky ode dne příklepu dospívající nebo jejich peněžitá hodnota; z tohoto fondu obdrží oprávněný uspokojení, pokud fond stačí; je-li úhrada, která připadá z rozdělované podstaty na výměnek, příliš malá, by z jejích úroků dávka nebo její peněžitá hodnota úplně mohla býti zapravena, musí přibrána býti z uhrazovací jistiny částka, které jest třeba, by výměnkové dávky byly odváděny nezkráceně. Jistina, která má býti uložena, vypočte se podle úrokové míry běžné podle § 77 ex. ř. a 152 jedn. ř. ve smyslu § 19 odhadního řádu. První soudce učinil tedy úplně správně uhrazovací jistinu pro výměnu podle § 226 ex. ř. na 3.750 Kč kapitalizováním roční hodnoty těchto dávek, jež určeny byly odhadem na ročních 150 Kč, podle 4% úrokové sazby, vyhlášené ve smyslu § 19 odhadního řádu. Vzhledem k tomu, že roční hodnota výměnkářských dávek odhadem určena byla ročně 150 Kč, mohla stěžovatelka předvídati, že bude zřetelem k tomu, že je s výměnou ve stejném knihovním pořadí, při stavu věci poukázána na zbytek Uhražovací jistiny pro případ jejího uvolnění.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Dovolací rekurs jest podle § 239 ex. ř. přípustný, ale není důvodný. Stanoví sice § 226 prvý odstavec ex. ř., že s vloženými výměnky jest nakládati podle předpisu § 225 ex. ř. jako s věcnými břemeny »omezeného« trvání, zavazujícími k opětujícím se dávkám, o nichž má zvláštní ustanovení § 225 druhý odstavec ex. ř. Než okolnost, zda jde o břemeno trvání neomezeného či omezeného, má význam jen pro způsob, jak má býti naloženo s uhrazovací jistinou, zda se totiž vydá vydražiteli (§ 225 prvý odstavec ex. ř.), či zda se uloží na úrok (§ 225 druhý odstavec ex. ř.), ale nemá významu pro stanovení samé jistiny, jež se děje vždy podle druhé věty prvého odstavce § 225 ex. ř. jako samostatný úkon soudní, při čemž se jistina vypočte podle úrokové míry, běžné u ústavů, určených podle § 77 ex. ř. a § 152 jedn. ř., jak správně učinil exekuční soud. Jest proto bez významu a pro soud nezávazné, jakou částkou kapitalizovali odhadci výměnek jimi na 150 Kč ročně odhadnutý (srovnej rozh. sb. n. s. čís. 5843).

Citace:

č. 8868. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 521-523.