NPD documents search: Váž. civ., 15 (1933), sv. 2

Čís. 13127.

Zákon ze dne 19. června 1931, čís. 100 sb. z. a n., o základních ustanoveních soudního řízení nesporného.
Nelze spatřovat! zmatek podle § 41 odst. (2) g) zák. v tom, že soudu postačilo písemné vyjádření poručníka o prvém podáni nemanželského otce, třebaže nemanželský otec učinil za řízení dvě podání.
Neúplnost řízení jest nezákonností (§ 46 (2) zák.), nevyšetřil-li si soud všechny okolnosti a poměry důležité pro rozhodnutí.
(Rozh. ze dne 21. prosince 1933, R I 1248/33.)
Soud prvé stolice vyhověl návrhu nemanželského otce a snížil výživné jím placené. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl do volacímu rekursu poručníka a matky dítěte a uvedl v otázkách, o něž tu jde, v
důvodech:
Zmatečnost podle § 41 odst. (2) g) zákona spatřují poručník a nemanželská matka v tom, že nebyli vyrozuměni a slyšeni o podání nemanželského otce ze dne 4. května 1933, ač prý podle zákona měli býíi slyšeni o každém jeho návrhu. Tato zmatečnost prý nebyla napravena poukazem rekursního soudu k tomu, že stěžovatelé byli vyrozuměni o podání nemanželského otce ze dne 7. prosince 1932 a že se o něm písemně vyjádřili. Výtka zmatečnosti není oprávněna. Podle § 41 odst. (2) g) zákona čís. 100/1931 sb. z. a n. jest důvodem zmatečnosti, byla-li porušena zásada o nutnosti slyšeti účastníky před rozhodnutím. Tato zásada jest vyslovena a provedena v § 18 odst. (2) téhož zákona, kde jest nařízeno, že všem účastníkům jest dáti příležitost, aby se o věci vyjádřili a to zpravidla ústně; je-li však věc jednoduchá nebo, byl-li by náklad spojený s dostavením se k soudu nepoměrný, může soud oznámiti účastníku písemně stav věci a vyzvati ho, by se do určité lhůty vyjádřil buď do protokolu nebo písemně. Vyjádření písemné si vyžádá soud po svědomité úvaze zpravidla od účastníků, o nichž ví, že jim přesné písemné vyjádření nečiní obtíží, nebo že jsou zastoupení právním zástupcem. Z doslovu § 18 odst. (2) plyne, že účastníkům musí býti poskytnuta příležitost, by se vyjádřili o věci a že jim má býti oznámen stav věci. Jestliže v souzeném případě nemanželský otec zaslal soudu prvé stolice za řízeni dvě podání, týkající se snížení výživného, a jestliže soudu postačilo písemné vyjádření, jež podal poručník — zároveň jako právní zástupce nemanželské matky — o prvním podání nemanželského otce, k objasnění stanoviska těchto účastníků, nelze spatřovati zmatečnost podle § 41 odst. (2) g) v tom, že tito účastníci nebyli slyšeni ještě jednou o dalším písemném podání nemanželského otce. Naprostý nedostatek slyšení účastníků způsobuje ovšem zmatečnost, ale zákon nikde pod zmatečností nenařizuje, že by i o všech dalších, téže věci se týkajících podáních musili býti všichni účastníci bezvýhradně znovu slyšeni. Poručník a zároveň zmocněnec nemanželské matky jest advokátem, jeho písemné vyjádření bylo přesné a věc vyčerpávající, takže se s ním prvý soud mohl spokojiti.
Pokud stěžovatelé vytýkají, že opatření zprávy pensijního ústavu nepostačí ke zjištění platu nemanželského otce u firmy E. a že šetření o poměrech nemanželského otce, zejména o jeho příjmech z domu a ze dvou obchodních podniků mělo býti provedeno podrobněji, než se stalo, není tím vytýkána zmatečnost, nýbrž jen neúplnost řízení, která by mohla býti důvodem nezákonnosti, kdyby si byl soud nevyšetřil všechny okolnosti a poměry důležité pro rozhodnutí (§ 23 cit. zák.). V tomto případě však vyšetřené okolnosti postačily k rozhodnutí, takže tu není ani v tom směru důvodu pro podání mimořádného dovolacího rekursu podle § 46 odst. (2) zákona.

Citace:

Čís. 13127. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 670-671.