Č. 3445.

Pozemková reforma: Žádaný souhlas ke zcizení části zabraného majetku pozemkového nemůže stpú odepříti definitivně z toho důvodu, že mu není ještě známo, zda stát pozemky ty nebude požadovati pro sebe.
(Nález ze dne 4. dubna 1924 č. 5669.).
Prejudikatura: Boh. 3329 adm.
Věc: Jan Sch. na H. proti státnímu pozemkovému úřadu stran souhlasu ke zcizení zabrané půdy.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvod: St-l podal obvodové úřadovně stpú-u v B. v prosinci roku 1921 dvě žádosti, v nichž sděloval této úřadovně, že již v lednu resp. v srpnu 1919 povolil, aby manželům Františku a Eleonoře P. v H. a manželům Eberhardu a Lidwině J. tamže jako dlouhodobým pachtýřům prodány byly nemovitosti ležící v kat. obci Nové P. a sice prvým parcely č. — — — ve výměře 5,6803 ha, druhým pak parcely č. — — ve výměře 6,3496 ha, a žádal, aby stpú udělil zásadní souhlas k tomuto prodeji.
V žádostech, k nimž se připojili i kupci pozemků, uváděli žadatelé, že provedení prodeje zdrželo se vyvažováním pozemků dle zák. z 27. května 1919 č. 318 Sb., a že strana kupující u soudu nárok na tyto pozemky nevznesla, ježto výslovně si přeje získati je cestou dobrovolné koupě. Provedení pozemkové reformy prý zmíněná koupě překážeti nemůže, poněvadž kupci by byli prvními a jedinými uchazeči v řízení přídělovém. Kupci také podrobují se všem podmínkám, jež by snad stpú v zájmu pozemkové reformy stanovil.
Stpú vyžádal si o žádostech vyjádření min. zeměd., jež sdělilo, že nedoporučuje schválení prodeje, poněvadž pozemky leží v sousedství lesního majetku velkostatku K., který má býti převzat státem v prvním přejímacím období, a musí přidělen býti státu, aby byl zaručen provoz lesního hospodářství.
Výnosem z 18. května 1923 nevyhověl stpú žádosti st-lově za zásadní souhlas k svrchu uvedenému prodeji, ježto šetřením bylo zjištěno, že prodávané pozemky leží v sousedství lesního majetku velkostatku, který má býti převzat v prvém přejímacím období, a není doposud známo, zda z důvodů nerušeného provozu lesního hospodářství nebude vznesen v řízení přídělovém nárok na pozemky ty se strany státu.
Dlužno tedy vyčkati až do definitivního provádění řízení přídělového a ucházeti se o příděl těchto pozemků v mezích zák. č. 81/1920.
O stížnosti majitele panství proti tomuto rozhodnutí podané uvážil nss takto: — — —
Stížnost namítá, že úřad může jen tehdy odepříti souhlas ke zcizení zabrané půdy, jestliže by zcizení to rušilo provádění pozemkové reformy. Zásadě té prý odporuje nař. rozhodnutí, když odpírá st-li souhlas proto, že úřadu není dosud známo, zda stát nebude požadovati pozemků těch pro sebe, aby mohl nerušené provozovati lesní hospodářství, neboť z důvodů, že úřad nezná neb neví, zda zcizení bude vaditi pozemkové reformě, souhlas odepříti nelze.
Námitka tato jest důvodná. Úřad odepřel st-li udělení souhlasu v podstatě z toho důvodu, že mu dosud není známo, zda stát uvedené pozemky nebude požadovati pro sebe. Tento důvod opravňoval by však úřad pouze k tomu, aby odložil definitivní vyřízení žádosti st-lovy do té doby, než vyšetří, zda pozemky ony má stát pro sebe převzíti a je sobě ponechati, při čemž ovšem rozhodnutí o žádosti st-lově musilo by se státi dříve, než stát pozemky ty převezme (srv. nál. Boh. 3329 adm.).
Definitivní zamítnutí žádosti však o důvod ten opřeno býti nemůže. Že nejde o pouhé odložení konečného vyřízení žádosti na dobu pozdější, nýbrž o definitivní její zamítnutí, patrno z dodatku k důvodům připojeného, dle něhož dlužno se o pozemky ty ucházeti v řízení přídělovém jako o příděl dle zák. příd., tedy nikoliv na podkladě § 7 zák. záb.
Použil-li však úřad zmíněného důvodu pro definitivní zamítnutí žádosti st-lovy, pak odporuje jeho rozhodnutí zák. a bylo je proto zrušiti dle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 3445. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 958-959.