Čís. 15497.

K čl. 131 obch. zák.
Exekuční zástavní právo nabyté na nároku povinného jako veřejného společníka na vydání likvidačního podílu se vztahuje také na jeho peněžní hodnotu stanovenou nálezem rozhodčích.
(Rozh. ze dne 15. října 1936, R I 1071/36.)
Podle usnesení okresního soudu bylo zabaveno právo povinného Václava G-a na vydání podílu příslušejícího mu jako veřejnému společníku proti společnosti M., a to nejprve exekucí zajišťovací, jež byla změvěna v exekuci k vydobytí. Novým usnesením okresního soudu byla pak povolena vymáhající věřitelce exekuce přikázáním pohledávky v mezích zabaveného společenského podílu ve výši určené výrokem rozhodčího soudu. Tuto exekuci rekursní soud nepovolil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Vymáhající věřitelka odporuje napadenému usnesení, jímž byl na její návrh na přikázání k vybrání pohledávky příslušející povinnému proti firmě M. a spol. v mezích zabaveného podílu zamítnut, pro nezákonnost, leč činí tak neprávem, poněvadž tento návrh byl zbytečný. Nelze ovšem souhlasiti s názorem rekursního soudu, pokud v souzeném případě rozlišuje zabavení nároku na podíl povinného na jmění společenském od zabavení pohledávky zjištěné nálezem rozhodčích a pokud pro nedostatek zabavení této pohledávky zamítl návrh na přikázání k vybrání. Bylať předmětem zajišťovací exekuce a též exekuce uhrazovací, majetková práva povinného, která mu měla připadnouti při eventuálním zrušení obchodní společnosti M. a spol., tedy t. zv. likvidační podíl čili pohledanost (Guthaben), jak má na mysli čl. 126 obch. zák., a byl pro vymáhající věřitelku zabaven ve smyslu § 331 ex. ř. nárok povinného na tuto pohledanost. Podle čl. 131 obch. zák. musí se odpadnuvší nebo vyloučený společník spokojiti s vydáním svého podílu na společenském jmění v peněžité sumě hodnotu jeho vyjadřující. Výše tohoto likvidačního podílu — pohledanosti — byla nálezem rozhodčích stanovena určitou částkou. Dle toho je pohledanost takto rozhodčími zjištěná a vyčíslená určitou částou věcně totožná se zabaveným nárokem na vydání likvidačního podílu, a nelze míti pochybností o tom, že nabyté exekuční právo k nároku ;na vydání tohoto podílu postihuje a se vztahuje také na peněžitou hodnotu jeho, takže by bylo zbytečné znovu prováděti zabavení i číselné hodnoty onoho podílu. Rekursní soud přehlédl podstatu zabavené majetkové hodnoty s hlediska čl. 131 obch. zák. a mylně má za to, že bylo potřebí nového zabavení vyčíslené hodnoty onoho podílu. Než rekursní soud správně vystihl, že pravoplatným usnesením prvého soudu ze dne 11. března 1936 byla povolena exekuce přikázáním k vybrání, neboť jím byla vymáhající věřitelka zmocněna, aby zabavené právo povinného jeho jménem k platnosti přivedla a aby k tomu účelu podle předpisů práva občanského (obchodního zákona) za rozdělení nebo zavedení řízení roztříďovacího žádala, aby dávala výpovědi a platně za dlužníka vydávala prohlášení, jichž jinak je třeba k vykonávání a k využitkování zabaveného práva. Toto povolení exekuce odpovídá předpisům § 333, odst. 1 ex. ř., v němž je citován předpis § 308 ex. ř., předpokládající exekuci přikázání k vybrání pohledávky. Vzhledem k dolíčené totožnosti zabaveného práva na vydání podílu se zjištěnou a vyčíslenou pohledávkou tohoto zabaveného podílu, byla usnesením prvého soudu ze dne 11. března 1936 povolena exekuce přikázáním k vybrání také této pohledávky, takže nová exekuční žádost vymáhající věřitelky o přikázání k vybrání v mezích zabaveného práva na vydání podílu byla zbytečná, a neměl ji prvý soud již povolovati.

Citace:

č. 15497. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 946-947.