Čís. 17395.

Rozhodčí musí podepsati prvopis a vyhotovení rozhodčího výroku, až tyto jsou úplně sepsány. Podpis rozhodců na prázdných vzorcích určených pro prvopis a vyhotovení rozhodčího výroku, jejichž vyplnění bylo ponecháno předsedovi rozhodčího soudu, nestačí.
(Rozh. ze dne 26. září 1939, Rv I 475/39.)
Žalobkyně se domáhá bezúčinnosti rozhodčího výroku mimo jiné také proto (§ 595 čís. 3 c. ř. s.), že nález vypracoval předseda rozhodčího soudu sám a že čistopis nálezu byl napsán na tiskopisech, které před tím přísedící podepsali prázdné. Nižší soudy zamítly žalobu.
Nejvyšší soud vyhověl žalobě a v otázce, o niž jde, uvedl v důvodech:
V rozhodnutí čís. 9912 Sb. n. s. bylo vysloveno a odůvodněno, že předpisy, které dal zákon na ochranu stran proti rozhodčí justici, jest vykládati přesně. Podle této zásady nelze ustanovení § 592, odstavec 2 c. ř. s., jehož předpisu se podle § 598 c. ř. s. ani strany samy nemohou vzdáti, vyložiti jinak než tak, že rozhodci musí podepsati prvopis a vyhotovení rozhodčího výroku, aby se nestal bezúčinným, až jsou úplně sepsány, a nikoliv dříve, takže předčasný podpis rozhodců na pouhých vzorcích určených pro prvopis a vyhotovení rozhodčího výroku nestačí. To plyne nejen z doslovu § 592, odstavec 2 c. ř. s., a jednoznačného smyslu slova »podepsány„ nýbrž tomu nasvědčuje i jednak účel tohoto ustanovení, jednak obsahuje ustanovení to i časový postup okolností, které musejí předcházeti podpisu rozhodců. Účelem tohoto ustanovení jest, aby podpisy rozhodců osvědčovaly a poskytovaly záruku za to, že obsah prvopisu a vyhotovení výroku souhlasí s obsahem, na němž se usnesli rozhodci před písemným zděláním výroku podle § 590 c. ř. s. Záruka ta je tu jen tehdy, když rozhodci měli možnost před podpisem přezkoumati, zdali písemný obsah výroku souhlasí s obsahem toho, na čem se v poradě usnesli. Schází tudíž taková záruka, jestliže rozhodci podepíší předem prázdný vzorec prvopisu a vyhotovení výroku a ponechají vyplnění vzorce předsedovi rozhodčího soudu, byť i písemný obsah výroku odpovídal jejich ústně pojatému rozhodnutí. Časový postup upravuje ustanovení to zcela jasně, když praví, že vyhotovení a prvopis rozhodčího výroku musí býti opatřeny datem, kdy rozhodčí výrok byl zdělán (v německém textu zákona »abgefasst«) a všemi rozhodci podepsány. Z toho plyne, že rozhodčí výrok musí býti jak v prvopise tak ve vyhotoveních napřed zdělán, to jest, že musí býti i ve věcném obsahu úplný, na to opatřen datem, kdy byl zdělán a pak teprve všemi rozhodci podepsán. Poněvadž je zjištěno, že rozhodci podepsali pouhé nevyplněné vzoroe, byl tím porušen předpis § 592, odstavec 2 c. ř. s. a jest již tím ve spojení s § 595, č. 3 c. ř. s. prokázán důvod bezúčinnosti rozhodčího výroku, zákonem absolutně a bezvýjimečně stanovené, aniž by bylo zapotřebí se zabývati ostatními důvody bezúčinnosti rozhodčího výroku, pokud byly předmětem dovolání.

Citace:

č. 17395. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1940, svazek/ročník 21, s. 476-477.