Denník.Sociální péče o mládež a reforma poručenského soudnictví.Pod tímto heslem uveřejněný článek v »Hovorně« 11. sešitu Právníka nutí k diskussi. Naše republika neoplývá, bohužel, nadbytečným počtem soudců a v čase dohledném sotva zvětší se počet příslušníků stavu soudcovského tak, aby čestně obsáhnouti mohl veškeré úkoly, které nová doba přináší a jistě ještě přinese. Tato okolnost vyvolává snahu po úlevách soudům a mezi návrhy ze středu soudcovstva vyšlými bylo mimo jiné žádáno, aby soudci zbaveni byli veškeré práce neprávnické v řízení nesporném, zejména také dohledu á péče o mládež. Uznávám plně ohromnou důležitost péče o mládež pro stát, pro budoucnost národa a státu, obzvláště v nynější době mravní schátralosti a poválečné psychosy. Avšak je-li sociální péče o mládež důležitou, jest proto nutno, aby byla! svěřena soudům přetíženým jinou výlučně soudcovskou agendou? Není věc ta bližší pedagogům, a sociologům, nežli· sduldcům? Pohlédněme na dosavadní způsob poručenské agendy soudní. Tu na potaz bylo by nutno vzíti zkušené soudce poručenské jednak z velkých měst a průmyslových středisk, jednak od soudů venkovských jak velkých, tak i nejmenších. Pravda jest, že soudce poručenský jest ve většině případů nejvážnější osobou ve svém okresu, který svojí osobou jaksi zaručuje úspěch věci. Má však soudce ten jen věci poručenské na starosti? Kollegové přednostové soudů řekněte upřímně, kolik času zbude vám pro jednotlivý případ poručenský zvláštní péče vyžadující? Při nejlepší vůli musí ten nejsvědomitější soudce statí se šablonovitým. A teď si představte, že by se vám měly přiděliti »sbory občanské« a úřad že konati by se měl kolegiálne. Máme již z poslední doby přemnoho zkušeností s přibráním živlů laických, a rád bych poznal soudce, který při vší svobodomyslnosti by si přál, aby obor laického 'působení u soudů se rozšířil. Když nic jiného, co času by nová ta instituce soudce stála a kde by Čas ten vzíti měl! Zkušenosti poslední doby učí, že obecenstvo přímo vyhýbá se působení tam, kde z činnosti nekyne mu žádný zisk. Těžko by se shledávali potřební pomocníci ochotníci pro soudce a věc by jistě uvázla. Péče o mládež nesmí se posuzovati jako byrokratická, papírová činnost, která vyčerpala by se rejstříky, kartothekami, dotazníky, výkazy a statistickými tabulkami, nýbrž jako životní činnost, jako velice důležitý obor veřejného života. Příliš jemných rukou, citlivých srdcí, životní zkušenosti, rozhledu, neúnavné píle a lásky pro věc samu nutno požadovali od těch, jimž péče o mládež v novém našem státu svěřiti by se měla. Nechci říci!, že by soudci neměli těchto vlastností, avšak nedovedu si představiti moderní úpravu sociální péče o mládež v nějakém »soudům oddělení« s laickým sborem. Neschvaluji proto návrhu plzeňského kollegy a smím-li svůj náhled vysloviti, Tvrdím, že jedině samostatné. řádně vybavené a organisované úřady pro sociální péči o mládež mohou veliký úko/1 tento zmoci. Ústavy ty musily by býti neodvislými na soudech, za to v nej užším spojení sie všemi institucemi jako jsou sirotčince, opatrovány, polepšovny atd. Přirozeně podřízeny by byly ministerstvu sociální péče al ve spojení jednak se sondy jednak se školami. Těmto Ústavům bylo by také možno svěřiti neprávnickou část agendy poručenské i v určitých případech snad trestní pravomoc nad mladistvými (snad do 14 let). Věc jest však příliš důležitou, než abych já, venkovský soudce, neznající, zda a jaké plány v ministerstvu sociální péče a v ministerstvu spravedlnosti již připravovány jsou, mohl o podrobnostech se rozepsali. To chci jenom připomenout, že bylo by velice záhodno, dříve než o nové úpravě sociální péče o mládež a reformě poručenského soudnictví jedna ti se bude, svolati anketu soudců prakticky v oboru tomto pracujících a vyslechnouti všechny jejich návrhy a názory. Jen tak bude možno řešiti veledůležitou otázku tuto zdárně. Karel Pošva.