Čís. 16040.

I nezletilý přejímatel jmění nebo podniku ručí podle § 1409 obč. zák.
Schválení opatrovnického (poručenského) soudu je třeba jen k dobrovolnému (smluvnímu) převzetí závazku nezletilcem, ale nedostatek schválení nevylučuje jeho ručení ze zákona.
(Rozh. ze dne 21. dubna 1937, Rv I 1709/35.) Žalovaný koupil v roce 1931 v době, kdy byl nezletilý, od svého otce dům č. p. 60 v B. Při sjednávání trhové smlouvy byl zastoupen opatrovníkem k činu Adamem R. a sjednaná smlouva byla opatrovnickým soudem schválena. V řečené smlouvě převzat žalovaný jen určité dluhy, mezi nimiž nebyla žalobcova pohledávka. Proti žalobě na zaplacení 2855 Kč za cihly objednané otcem žalovaného a dodané žalobcem na stavbu uvedeného domu namítl žalovaný mimo jiné též, že byl v době převzetí domu nezletilý a že se zavával zaplatiti jen určité v kupní smlouvě o tomto domu vytčené dluhy. Soud prvé stolice uznal podle žaloby. Odvolací soud zamítl žalobu v podstatě z toho důvodu, že žalovaný byl v době koupě domu od svého otce ještě nezletilý, nemohl proto podle ustanovení §§ 233 a 244 obč. zák. ujednati smlouvu a zvláště převzíti nějaký závazek bez schválení opatrovnického soudu, který schválil kupní smlouvu s otcem žalovaného určitého obsahu, že proto žalovaný ručí jen podle obsahu této smlouvy, takže ručení podle § 1409 obč. zák. jest vyloučeno.
Nejvyšší soud uložil odvolacímu soudu další jednání a nové rozhodnutí.
Důvody:
Názor odvolacího soudu nelze schváliti. Ustanovení § 1409 obč. zák. o převzetí dluhů náležících k převzatému jmění jest dáno na ochranu věřitelů, jimž dlužník převodem jmění odnímá možnost dojíti z něho uspokojení, a jest jako zákonný následek onoho převodu právem donucujícím, daným ve prospěch věřitelů. Smluvní vyloučení takového zákonného ručení nemá významu (§ 1409, odst. 2, obč. zák.). Proto není také u nezletilého nabyvatele vyloučeno ručení podle § 1409 obč. zák., schválení opatrovnickým soudem se vztahuje na obsah smlouvy, ale nevylučuje i další ručení nastávající podle zákona. Schválení opatrovnického soudu jest potřebí jen k dobrovolnému (smluvnímu) převzetí závazku nezletilcem, ale nedostatek schválení nemůže vyloučiti jeho ručení ze zákona. Právní posouzení věci odvolacím soudem není tedy správné. Avšak odvolací soud nevyřídil následkem svého právního názoru další důvody odvolací a proto nemůže dovolací soud rozhodnouti ve věci.

Citace:

č. 16040. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/1, s. 537-538.