NPD documents search: Váž. civ., 16 (1934), sv. 2

Č. 518.

Honební právo: * Zpráva obecního úřadu o způsobu vyhlášky veřejné dražby může býti vyvrácena protidůkazem stranou nabídnutým. Nerespektování nabídnutých protidůkazů zakládá podstatnou vadu řízení.
(Nález ze dne 13. září 1920 č. 7054.)
Věc: Antonín Ženíšek a soudr. ve Velkých Přílepech proti zemskému správnímu výboru v Praze o pronájem honitby.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Usnesení honebního výboru v Kamýku z 20. května 1917, jímž byla společenstevní honitba kamýcká zadána z volné ruky Jaroslavu Ř. za nájemné 425 K, bylo rozhodnutím okresního výboru na Smíchově z 28. září 1917 č. 2096 zrušeno a nařízena veřejná dražba, ježto prý se dá očekávati vzhledem k tomu, že bylo nabízeno za tuto honitbu mnohem více, větší nájemné.
Rozhodnutím zemského výboru z 15. února 1920 č. 13610 bylo toto rozhodnutí potvrzeno.
Honební výbor zadal pak při dražbě 23. března 1918 tuto honitbu svému členu Vojtěchu S. za podání 425 K 03 h.
Ke stížnosti Antonína Ž., Josefa N. a Jana K., majitelů usedlosti v Kamýku, zrušil okresní výbor na Smíchově rozhodnutím z 8. července 1919 toto usnesení o zadání honitby z důvodu, že při vyhlášení a výkonu dražby nebyla dostatečně zachována zásada veřejnosti, čímž zaviněna neúčast na dražbě a nařídil novou veřejnou dražbu, jež byla vykonána 18. listopadu 1919. Při této dražbě byla honitba zadána Jindřichu H. za roční nájemné 2 620 K. Ke stížnosti Vojtěcha Z. zrušil zemský správní výbor výnosem ze dne 12. února 1919 č. 129692/19 rozhodnutí toto s odůvodněním, že ze stavu vyhlášky i z úřední zprávy obecního úřadu v Kamýku ze 4. dubna 1918 považuje za prokázáno, že vyhláška sporné dražby byla skutečně a řádně vyvěšena a tudíž dražba sama veřejně vyhlášena a že z dražebního protokolu nelze prokázati, že by dražba nebyla formálně správně provedena. Současně zrušil i novou dražbu z 18. listopadu 1919.
Ve stížnosti podané Antonínem Ž., Janem K., Adolfem K. a Josefem N. do tohoto rozhodnutí na nejvyšší správní soud vytýkají stěžovatelé nedostatečnost a vadnost řízení, poněvadž prý zemský výbor nepřihlížel k okolnostem, jimi již ve stížnosti do usnesení honebního výboru tvrzeným, že dražba, jež byla 23. března 1918 provedena, nebyla řádným způsobem vyhlášena. Není prý pravda, že by vyhláška dražby od 8. až do 22. března 1918 byla bývala na obecní vyhláškové tabuli (skřínce) vyvěšena. Od té doby, co se dověděli, že dojde k veřejné dražbě, až do té doby, kdy zvěděli, že dražba je provedena, chodil z nich skoro každodenně někdo k obecní tabuli, pátrat po tom, na kdy bude dražba ustanovena, poněvadž se jí chtěli účastniti. Ale po celou dobu od 8. až do 23. března na tabuli žádné vyhlášky nenalezli. Zemský výbor přihlížel prý jednostranně jen ke zprávě obecního úřadu.
Nejvyšší správní soud založil své rozhodnutí na těchto důvodech:
Naříkané rozhodnutí zakládá svůj úsudek o tom, že je prokázáno, že dražba byla řádně vyhlášena, jen na stavu vyhlášky a na zprávě obecního úřadu.
Třebas i připuštěno bylo, že zpráva obecního úřadu jest aktem úředním, který jako listina veřejná jest nadán mocí důkazní, přec nutno míti na zřeteli, že i proti konstatování veřejným úřadem jest možný protidůkaz, jímž má býti prokázán opak.
Protidůkaz takový nabídli stěžovatelé, tvrdíce, že vyhláška o veřejné dražbě, položené ke dni 23. březnu 1918, na desku úřední nepřišla a navrhli o tom důkazy výslechem svědků.
Zemský správní výbor neměl a nemohl při tomto stavu věci přejíti toto tvrzení mlčky, nýbrž bylo jeho povinností, dáti provésti nutná šetření a zachovati zásadu slyšení stran.
Neučinil-li tak, zůstalo řízení v tomto podstatném bodu neúplným a bylo proto jeho rozhodnutí podle § 6 zák. o správ. soudě zrušiti.

Citace:

č. 518. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství, 1921, svazek/ročník 2, s. 535-536.