Authors:
= Váž. civ., 8 (1926), sv. 2
PDF

Čís. 6292.


Nedohodnou-li se spoluvlastníci věci o tom, zda má býti zřízen správce společné věci, nelze o této otázce rozhodnouti v řízení nesporném, nýbrž toliko pořadem práva.
(Rozh. ze dne 16. září 1926, R II 229/26.)
Návrhu dvou spoluvlastníků nemovitosti, by byl zřízen správce společné nemovitosti, s čímž třetí spoluvlastník nesouhlasil, soud prvé stolice v nesporném řízení vyhověl, rekursní soud návrh zamítl. Nejvyšší soud zrušil usnesení obou nižších soudů a odkázal na pořad práva návrh, by byl podle §u 833 a 836 obč. zák. zřízen správce společné nemovitosti.
Důvody:
Podle §u 835 obč. zák., má-li býti zřízen správce společných věcí, rozhodne o jeho výběru většina hlasů, a není-li jí, soudce. Otázka, zda má býti zřízen správce, musí býti rozhodnuta napřed, je tudíž nutno, by majitelé společných věcí dohodli se nejprve, že má správce býti zřízen, nedohodnou-li se však, nemůže tato otázka býti řešena v nesporném řízení, nýbrž musí o ní býti rozhodnuto pořadem práva. Plyne již z pojmu vlastnictví jako práva, věcí libovolně nakládati a každého jiného z toho vyloučiti (§§ 354, 362 obč. zák.), že vlastník nemůže býti nucen, by dal svou věc spravovati plnomocníkem, což platí i o spoluvlastnících, neboť i oni jsou oprávněni podle zákona, by svou věc spravovali sami, ovšem společně (§ 833 obč. zák.). Podle toho povinnost, zříditi správce, předpokládá zvláštní důvod závazku, a, když některý účastník neuznává takového závazku a brání se zřízení správce, může o tom, zda tu jest skutková podstata takového důvodu zavazovacího, rozhodnuto býti jenom pořadem práva. Odpůrce navrhovatelů dal více než poznatelně na jevo, že nesouhlasí, aby vůbec nějaký správce byl zřízen, nýbrž, jak rekursní soud uvádí, chtěl sám spravovati společné nemovitosti. Když se tedy nižší soudy obíraly otázkou zřízení správce, překročily zákaz §u 2 čís. 1 nesp. říz., podle něhož soud, konaje soudnictví v nesporných věcech, nesmí překročiti meze své pravomoci, nýbrž musí odkázati strany na příslušný soud. Proto bylo na dovolací rekurs usnesení nižších soudů zrušiti a návrh odkázati na pořad práva.
Citace:
č. 6292. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 263-264.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).