NPD documents search: Váž. civ., 19 (1937), sv. 1

Čís. 15907.

Postup soudu při provádění znaleckého důkazu. Vadnost řízení, nebyl-li soudní znalec vůbec soudem slyšen a vzat do přísahy při roku, k němuž měly býti strany obeslány.
(Rozh. ze dne 10. března 1937, Rv I 2979/36.)
V odvolání do rozsudku prvého soudu, jímž byl uznán za nemanželského otce žalujícího dítěte, vytýkal žalovaný mimo jiné, že mu bylo znemožněno zúčastnili se provedení důkazu krevní zkouškou, provedeného soudem dožádaným, a klásti znalci otázky podle § 289 c. ř. s., ježto nebyl ani k provedení tohoto důkazu k rukám svého advokáta obeslán. Odvolací soud, nevyhověv odvolání, uvedl v důvodech svého rozsudku: Výtky odvolatelovy jsou pouze vadami řízeni, které žalovaný nemůže vytýkali, ježto při ústním jednání dne 5. května 19136, při němž byl čten znalecký nález a posudek o důkazu krevní zkouškou provedený před dožadovaným soudem, se pustil, ač zastoupen advokátem, do dalšího projednávání věci (§ 196, odst. 1, c. ř. s.) a nejde tu o porušení předpisu, jehož šetření se strana nemůže účinně vzdáti (§ 196, odst. 2, c. ř. s.).
Nejvyšší soud uložil soudu prvé stolice nové jednání a rozhodnutí.
Důvody:
Stěžejní zásady civilního řádu soudního, totiž zásady ústnosti a přímosti, byly vyjádřeny také v ustanoveních o důkazu znaleckém. Zejména z ustanovení § 358 c. ř. s. je nepochybné, že znalec musí býti soudem slyšen a při tom — pokud by se obě strany toho nevzdaly — vzat do přísahy, nebo mu připomenuta znalecká přísaha pro vždy složená. To se musí státi i tenkráte, byl-li jeho posudek podán písemně, ať již před podáním písemného posudku, nebo dodatečně (§§ 357 a další c. ř. s.). Slyšení znalce k cíli znalecké přísahy musí býti provedeno při roku, k němuž nutno obeslat! strany (§§ 288, 289 c. ř. s.). Uvedená ustanovení jsou rázu velícího a jsou závazná pro soud i strany, které se jich nemohou vzdáti ani výslovně, ani mlčky snad tím, že by opominuly vznésti výtku podle § 196 c. ř. s. Odvolací soud proto pochybil, když. nezachoval uvedený postup a nedoplnil řízení slyšením všech znalců lékařů, kteří byli činní při provádění znaleckého důkazu zkouškou krve, a neodstranil při tom pochybnosti o znaleckém nálezu, totiž popisu ohledaných předmětů (§ 362, odst. 1, c. ř. s.), když žalovaný tuto neúplnost znaleckého posudku v odvolání vytýkal. Bylo proto napadený rozsudek podle § 510 c. ř. s. zrušiti, aniž se bylo třeba zabývali dalšími vývody dovolání uplatňovanými s hlediska § 503 č. 3 c. ř. s. Poněvadž pak uvedenou vadou trpí též řízení soudu prvé stolice, byl zrušen i jeho rozsudek.

Citace:

Čís. 15907. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/1, s. 308-309.