NPD documents search: Boh. adm., 13 (1931), sv. 2

Čís. 4269.

Pokud jest tuzemský soud, na něhož bylo převedeno cizozemským soudem opatrovnictví nad nezletilými dětmi cizozemce, oprávněn vysloviti zbavení moci otcovské.
(Rozh. ze dne 15. října 1924, R I 617/24.)
Opatrovnický soud (okresní soud v Žасléři) vyhověl návrhu babičky nezletilých dětí W-ových, by otec jejich Josef W. byl zbaven otcovské moci. Rekursní soud návrh zamítl. Důvody: Ze spisů opatrovnických, jakož i ze spisů rakouského okresního soudu v Badenu, dále z domovského listu Josefa W-a lze seznati, že Josef W. jest cizozemcem, poněvadž po státním převratu optoval ve prospěch Rakouska a obdržel domovské právo ve Vöslau v Rakousku. Tím pozbyl podle §u 1 čís. 1 a §u 4 čís. 3 zák. ze dne 9. dubna 1920, čís. 236 sb. z. a n. státního občanství československého a podle §u 5 i jeho děti Valdemar, Adolf, Růžena a Vilém, které jsou mladší 18 let, na něž se rovněž opce otcova vztahuje. Jsou tedy i děti příslušníky státu rakouského stejně jako jejich otec. Za tohoto stavu nepodléhají rodinné poměry těchto osob podle zásady §§ 36 a 37 obč. zák. zákonům československým a nemůže tuzemský soud Josefa W-a zbavit moci otcovské. Vyplývá to ostatně i z předpisu §u 183 pat. o řízení nesporném, který připouští, by pro děti cizozemce, zůstavené v tuzemsku, zdejší soud ustanovil poručníka pouze na tak dlouho, než cizí úřady učiní jiné opatření.
Nejvyšší soud vyhověl dovolací stížnosti, zrušil usnesení nižších soudů a uložil prvému soudu, by věc, doplně šetření, znovu rozhodl
Důvody:
Napadené usnesení a jeho důvody byly by v podstatě správné, kdyby bylo jisto, že jde o děti cizozemce, ohledně kterých tuzemské soudy vedou poručenství podle §u 183 nesp. říz. jen prozatím pro dobu, až příslušný cizozemský úřad učiní jiné opatření. Avšak podle usnesení okresního soudu v Badenu (Rakousko) ze dne 17. listopadu 1923 bylo opatrovnictví nad nezl. dětmi W-ovými odevzdáno okresnímu soudu v Žacléři, tímto podle usnesení ze dne 28. listopadu 1923 převzato a také skutečně dosud dále vedeno. Byl by proto tento okresní soud až do dalšího také povolán ke všem opatřením, které řádné vedení opatrovnictví nad nezl. dětmi podle okolností vyžaduje, po případě k oněm, která jsou uvedena v §§ 177 a 178 obč. zák., zejména tedy i k tomu, jejich manželského otce zbaviti otcovské moci, vše to ovšem jen s časovým obmezením na dobu, po kterou nezl. děti zůstanou se svolením svých domácích úřadů svěřeny tuzemské opatrovnické péči; a — také pro tuto dobu — s místním obmezením účinnosti oněch opatření na tuzemské území. Než z uvedeného usnesení okresního soudu v Badenu plyne, že opatrovnictví bylo odevzdáno tuzemskému soudu za předpokladu, že W-ovy děti jsou československými státními občany. Předpoklad ten byl mylným, neboť ze spisů obou okresních soudů plyne, že otec Josef W. podle zákona ze dne 9. dubna 1920, sb. z. a n. čís. 236, nabyl státního občanství v Rakousku a podle domovského listu obce Vöslau má tam domovské právo, a obé se podle právě uvedeného zákona vztahuje též na jeho děti dosud mladší 18 let. Není jisto, zda cizozemské úřady, k vykonání opatrovnictví nad dětmi povolané, o tomto stavu věci mají vědomost a zda by, znajíce pravý stav věci, neshledaly příčiny k jinakému vlastnímu opatření. V kladném případě by se věc měla obdobně tak, jako kdyby cizozemec byl v tuzemsku nezletilé dítě zanechal (§ 183 nesp. říz.) a pak by soud, opatrovnictví jen prozatím vedoucí, ovšem nebyl ani oprávněn k tak dalekosáhlému opatření, jakým je zbavení otcovské moci. Ježto v tomto směru není stav věci dosti objasněn, nutno dotazem u příslušných cizozemských úřadů zjistiti, zda trvají na opatření okresního soudu v Badenu ze dne 17. listopadu 1923 či zda učiní opatření jiné. Jen v prvém případě bude lze zabývati se otázkou, zdali tu jsou podmínky § 177 a 178 obč. zák., a o věci samé rozhodnouti.

Citace:

Č. 9417. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 134-136.