NPD documents search: Boh. adm., 10 (1928), sv. 1

Č. 7325.

Samospráva obecní: * Ustanovení vl. nař. č. 143/1922 k § 23 odst. 5, pokud stanoví, že schválení bezprostředního úřadu dohlédacího není třeba v případech, ve kterých pronájem dražbou nebo veřejně vyhlášeným řízením ofertním není vůbec obvyklý, odporuje § 23 odst. 2 ob. fin. novely a jest neplatné.
(Nález ze dne 5. června 1928 č. 12.025).
Věc: Vojtěch P. a Abraham H. v T. (adv. Dr. Ed. Baštýř z Prahy) proti civilní správě Podk. Rusi (za úč. Arona M. v T. adv. Dr. Rud. Heitler z Prahy) o neschválení nájemních smluv.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Obecní zastupitelstvo v T. usneslo se v zasedání z 28. června 1925, aby obchodní místnost v obecním domě v rozsahu, v jakém dosud byla užívána nájemcem, byla pronajata dosavadnímu nájemci Abrahamu H. na tři roky za ročních 4000 Kč a dále, aby obecní hotel »Koruna« byl pronajat na stejnou dobu dosavadnímu jeho nájemci Vojtěchu P. za ročních 15000 Kč. Zároveň byl schválen pronájem jiných místností na stejnou dobu různým osobám. — Ve schůzi z 18. října 1925 zamítlo obecní zastupitelstvo nabídku Arona M., který ve své ofertě projevil ochotu platiti z hotelu »Koruny« 25000 Kč ročního nájemného. — Na základě uvedených usnesení uzavřela obec T. se st-li a ostatními nájemci dne 20. října 1925 nájemní smlouvy, které byly vyloženy k veř. nahlédnutí a pak s odvoláním, které proti usnesení o pronájmu hotelu »Koruny« podal Aron M., předloženy podle § 23 odst. 4 vl. nař. č. 143/22 županskému úřadu ve Velkém Sevljuši. Županský úřad přezkoumav usnesení a smlouvy tyto v důsledku podaného odvolání a jako dohlédací úřad nad majetkovými poměry obcí (vl. nař. ze 7. června 1923 č. 113 Sb.), schválil rozhodnutím z 12. února 1926 některé smlouvy, odepřel však schválení smluv uzavřených s Abrahamem H. a Vojtěchem P., nařídiv současně, aby obec T. po pravoplatnosti jeho rozhodnutí vyzvala tyto nájemce k vyklizení předmětných místností, event. aby vyklizení provedla soudní cestou a aby pak dále provedla veř. dražbu za účelem pronájmu dotčených místností na dobu nejméně tří let, jak byly stanoveny v neschválených smlouvách, s dodatkem, že místnosti, na něž reflektoval H., budou pronajaty nejméně za 4500 Kč na první rok, za 4850 Kč na druhý a za 5200 Kč na třetí rok, místnosti, které měly býti pronajaty P., nejméně za 25000 Kč ročně, a nenabídne-li nikdo více, aby byly pronajaty Aronovi M. V důvodech uvedeno, že smlouvu s Abrahamem H. nebylo lze schváliti, protože nájemné nebylo jí zvýšeno ani o 20%, ačkoliv podle § 6 zák. z 26. března 1925 č. 48 Sb. připuštěno zvýšení na rok 1926 o 40% a na léta 1927 a 1928 o 50% a že ani smlouvu s Vojtěchem P. nebylo lze schváliti, třebaže nájemné bylo zvýšeno nad míru právě uvedeným zákonným předpisem stanovenou, protože hotel »Koruna« byl vlastnictvím obce T. již před 1. lednem 1918, takže nájemce jeho nepožívá podle ustanovení § 31 zák. č. 48/1925 výhody ochrany nájemníků a protože se zřetelem k nabídce M-ově ztratila by jinak obec za tři léta 30.000 Kč, čehož nebylo možno pro chatrný stav fin. poměrů obecních připustiti.
Nař. rozhodnutím zamítl žal. úřad rozhoduje jako vyšší dohlédací úřad ve smyslu vl. nař. č. 216/22 odvolání dnešních st-lů, z důvodů uvedených v rozhodnutí žup. úřadu; odvolání Abrahama H. pak s poukazem na ustanovení § 31 zák. č. 48/25; i potvrdil rozhodnutí žup. úřadu s konečnou platností, zrušiv zároveň s konečnou platností usnesení ob. zastupitelstva t-ského z 15. března 1926, že nájemní smlouvy, které obec uzavřela dne 20. října 1925 s rekurenty, měly by se schváliti.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané nss uvážil:
Stížnost popírá v prvé řadě příslušnost župního úřadu ve Velkém Sevljuši ke schvalování smluv, o které zde jde, odvolávajíc se na ustanovení vl. nař. č. 143/22 k § 23 odst. 5. a dovozujíc z toho též inkompetenci žal. úřadu, který rozhodnutí župního úřadu potvrdil. Tento svůj názor odůvodňuje tím, že ustanovení, dle něhož jest k pronájmu obecního majetku nemovitého třeba schválení bezprostředního úřadu dohlédacího se nevztahuje na případy, ve kterých pronájem dražbou nebo veřejně vyhlášeným ofertním řízením není vůbec obvyklým; v daném případě pak pronájem se děl vždy jen z volné ruky, nikdy však cestou veř. dražby neb ofertního řízení.
Pokud jde o stížnost podanou Vojtěchem P. stran nájmu hotelu »Koruny«, přehlíží však tato, že rozhodnutí žup. úřadu nebylo vydáno z moci dozorčí na základě § 23 ob. fin. novely, nýbrž k odvolání Arona M., rozhodoval tedy župní úřad jako stolice instanční a nikoliv jako úřad dozorčí. — Jdou tudíž námitky této stížnosti mimo a bylo je jako bezdůvodné zamítnouti. Jinak jest tomu však v případě Abrahama H.
Dle § 23 ob. fin. novely není třeba schválení bezprostředního úřadu dohlédacího k usnesením obecního zastupitelstva o pronájmu (propachtování) obecního majetku nemovitého .... na dobu do šesti let veř. dražbou nebo veřejně vyhlášeným řízením ofertním. VI. nař. č. 143/22 určuje pak, že když by šlo o nájem z volné ruky třeba na dobu kratší šesti let, bylo by k němu zapotřebí úředního schválení, toto ustanovení že se však nevztahuje na případy, v kterých pronájem dražbou nebo veřejně vyhlášeným řízením ofertním není vůbec obvyklým, na př. na pronájem bytů v činžovních domech obecních (k § 23 odst. 4. a 5.). Z toho plyne, že pronájem obecního majetku nemovitého z volné ruky na dobu kratší šesti let nepodléhá dle tohoto ustanovení schválení bezprostředního úřadu dohlédacího a lze jej uskutečniti pouhým usnesením obecního zastupitelstva tam, kde pronájem dražbou nebo veřejně vyhlášeným řízením ofertním není vůbec obvyklým; že výjimka tato se nestanoví pouze pro pronájem bytů v činžovních domech obecních, nýbrž všeobecně i na pronájem jakýchkoliv místností vůbec, jest patrno z toho, že vl. nař. pronájem bytů uvádí pouze příkladmo.
Ze srovnání ustanovení zákona s předpisem prov. nař. se podává, že toto nařízení nevyžaduje na rozdíl od zákona schválení bezprostředního úřadu dohlédacího tam, kde sice pronájem se uzavírá na dobu kratší šesti let, avšak z volné ruky, když pronájem dražbou nebo veřejně vyhlášeným řízením ofertním není vůbec obvyklým. Ustanovení § 23 zák. č. 329/21 jest však zcela kategorické a stanovíc pouze dva předpoklady, kde onoho schválení není zapotřebí, a kde dostačuje k platnosti pronájmu pouhé usnesení obecního zastupitelstva, dalo tím jasně na jevo, že jen za těchto předpokladů má nastati výjimka z jinak bezvýhradně nutného schvalování bezprostředního úřadu dohlédacího; proto je prov. nařízení stanovící ještě další předpoklad, v odporu se zákonem a v tomto směru neplatné.
V důsledku toho byl žup. úřad jako bezprostřední úřad dohlédací nejen oprávněn, ale i povinen usnesení obecního zastupitelstva ve smyslu § 23 ob. fin. nov. svému přezkoumání podrobí ti, když tu nebylo předpokladu cit. § 23 pro vyloučení této schvalovací činnosti; námitka stížnosti v tom směru vznesená jest tedy bezdůvodná.

Citace:

č. 7325. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 765-767.