NPD documents search: Váž. civ., 9 (1927), sv. 2

— Čís. 7462 —
Čís. 7462.

Prozatímní opatření (§§ 379 a násl. ex. ř.).
Odpůrce, jenž nebyl slyšen o návrhu ohroženého na povolení prozatímního opatření, jest oprávněn napadati usnesení, povolující prozatímní opatření, buď odporem nebo rekursem, nebo tím i oním prostředkem. Byl-li odpůrce předem slyšen, má pouze právo rekursu. Poukaz odpůrce na to, že je nemajetným, neodůvodňuje ještě prozatímní opatření podle § 379, druhý odstavec, ex. ř.
(Rozh. ze dne 3. listopadu 1927, R I 860/27.)
K zajištění nároku na zaplacení kupní ceny za dodané cihly navrhl ohrožený povolení prozatímního opatření zákazem odpůrci, by nezcizil ani nezastavil asi 220 000 kusů cihel, narovnaných na hranici v cihelně. Soud prvé stolice prozatímní opatření povolil, rekursní soud návrh zamítl. Důvody: Podle § 379 prvý odstavec ex. ř. nepřipouštějí se k zajištění peněžitých pohledávek prozatímní opatření, — Čís. 7462 —
pokud strana k témuž účelu může žádati, by na odpůrcově jmění byly vykonány exekuční úkony podle § 370 a násl. ex. ř. Podle spisů okresního soudu С 355/27 byl proti odpůrci k žalobě ohrožené strany na zaplacení 3 444 Kč 60 h a 1 200 Kč s přísl., vynesen dne 10. srpna 1927 rozsudek pro zmeškání, takže v den návrhu, t. j. 12. srpna t. r. mohla již ohrožená strana žádati za předpokladů § 370 ex. ř. o povolení exekuce ku zajištění. Slušelo proto ohledně těchto částek již z tohoto důvodu stížnosti vyhověti, napadené usnesení změniti a návrh na povolení zatímního opatření zamítnouti. Pokud se týče nároku ohrožené strany na zaplacení 16 274 Kč 25 h, nelze sice souhlasiti s názorem stěžovatele, že tento nárok nebyl dostatečně osvědčen zápisní knihou stěžovatele, neboť kniha ta vykazuje zápisy o dodávkách cihel stěžovateli stranou ohroženou od 5. února 1927 do 10. srpna 1927, vykazuje i podpis odpůrcův, jímž stvrzuje, že dne 10. srpna 1927 přijal od strany ohrožené 250 000 kusů cihel, a konečně vykazuje kniha ta ku dni 10. srpna 1927 zůstatek 19 718 Kč 85 h ve prospěch strany ohrožené. Sluší tudíž knihu tu považovati za dostatečné listinné osvědčení o jsoucnosti nároku po rozumu § 389 ex. ř. Naproti tomu však nezdařilo se straně ohrožené osvědčiti nebezpečí ohrožující vydobytí této její pohledávky. Pouhá okolnost, potvrzená svědky, že odpůrce má v najaté cihelně velikou zásobu cihel, z nichž každodenně několik for odváží, nelze pokládati za dlužníkovo jednání, které by pravděpodobně mohlo dobytí pohledávky navrhovatele zmařiti nebo stížiti; prodej několika for cihel denně je v každé cihelně obvyklý a hospodářsky nutný, který nemá za následek zmenšení jmění prodatele, nestal-li se převod cihel bezplatně nebo pod výrobní cenou. Okolnost, že se odpůrce k manželce navrhovatelově vyjádřil, že nic nemá, že jejímu muži nic dáti nemůže, a že týž kromě cihel nemá majetku, nelze podřaditi pod pojem positivních jednání dlužníkových podle § 379 druhý odstavec ex. ř.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Neprávem vytýká stěžovatel, že měl odpůrce podati proti prozatímnímu opatření odpor a že rekurs byl nepřípustným opravným prostředkem. Příslušíť odpůrci navrhovatelovu, jenž nebyl před povolením prozatímního opatření slyšen, dvojí opravný prostředek: rekurs i odpor a to i současně, dle toho, chce-li se opírati o skutkový stav v návrhu vylíčený, nebo chce-li uplatňovati nové skutečnosti neb průvody. Odpůrce ohrožené strany může se brániti obojím způsobem, § 397 ex. ř. toho nikterak nevylučuje (dokl. slovo »může«). To vyplývá jak z § 65 ex. ř., tak i z § 402 ex. ř. Byl-li odpůrce ohrožené strany předem slyšen, přísluší mu ovšem pouze rekurs proti usnesení (§ 397 ex. ř. úsudkem z opaku a § 402 a 65 ex. ř.). Avšak i jinak jest rozhodnutí rekursního soudu správným. Navrhovatel neosvědčil zákonným způsobem nebezpečí, že by jinak, kdyby prozatímní opatření nebylo povoleno, bylo jeho uspo- kojení odpůrcovým jednáním zmařeno nebo ztíženo, neboť neosvědčil, — Čís. 7463 —
jak správně již uvedl soud rekursní, že odpůrce podniká něco, co se odchyluje od pravidelného provozu jeho živnosti, z čeho by hrozilo navrhovateli zmaření nebo stižení budoucí exekuce. Prodává-li odpůrce vypálené cihly, koná jenom to, co pravidelný provoz cihlářské živnosti s sebou přináší, a nelze v tom beze všeho spatřovati zbavování se majetku za účelem poškození věřitele. Avšak i poukaz dlužníkův na jeho nemajetnost není, jak uvádí správně rekursní soud, jednáním odůvodňujícím podle § 379 druhý odstavec ex. ř. prozatimné opatření.

Citace:

č. 7462. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/2, s. 404-406.