NPD documents search: Váž. civ., 13 (1931), sv. 1

Čís. 13599.

Úprava pachtovného při zemědělských pachtech (vládní nařízení ze dne 29. července 1933, čís. 164 sb. z. a n.).
Zásady § 9 vl. nař. jest použíti nejen na pachtovné, které za platnosti vládního nařízení teprve dospěje, nýbrž i na pachtovné již zaplacené.
(Rozh. ze dne 2. června 1934, R I 415/34.) Soud prvé stolice vyhověl návrhu pachtýře, by bylo pachtovné upraveno podle vl. nař. čís. 164/1933 počínajíc 1. listopadem 1933, nevyhověl však jeho návrhu, by bylo upraveno i za období 1932 až 1933. Rekursní soud vyhověl žádosti pachtýře o úpravu pachtovného i za dobu od 1. listopadu 1932 do 31. října 1933. Důvody: Stěžovatel vytýká napadenému usnesení nesprávné právní posouzení věci z důvodů, že nebyla povolena sleva pachtovného za pachtovní období 1932—1933, ježto jde o pachtovné, které již mělo býti zaplaceno před účinností vládního nařízení, a že se tudíž vládní nařízení na něj nevztahuje. Stížnost jest odůvodněna. Vládní nařízení mluví zřetelně o pachtovním roku a za pachtovní rok 1932 až 1933 jest pokládati dobu, která počíná oním dnem. v roce 1932, kdy počalo podle pachtovní smlouvy nové období a která končí zase oním dnem v roce 1933, kdy podle pachtovní smlouvy období končí. V souzeném případě jest zřejmo, že pachtovní období začíná dne 1. listopadu toho kterého roku. Vládní nařízení sleduje účel postihnouti úpravu platu pro prvý sklizňový rok t. j. rok 1933 a důvodová zpráva mluví o sklizňovém roku. Ve vládním nařízení není opory, že by nemohlo býti upraveno pachtovné, které již mělo býti splaceno. Případy, při nichž smluvena splatnost pachtovného koncem pachtovního roku, jsou v praxi skoro neznámé a tím by se stalo, že proti úmyslu zákonodárce postihnouti výhodami slevy pachtovného sklizňový rok 1933 byly by této výhody zbaveni ti, kdož pachtovné platí předem. Vládní nařízení čís. 164/1933 sb. z. a n. výhodou ustanovení § 1 privileguje veškeré pachtovní činže za pachtovní rok 1932—1933, jsou-li dány ostatní jeho podmínky, bez ohledu na jejich splatnost.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Poukazuje se na správné odůvodnění napadeného usnesení, které nebylo vývody dovolacího rekursu vyvráceno. Vzhledem k vývodům dovolacího rekursu se jen podotýká, že ustanovení § 9 vládního nařízení z 29. července 1933 č. 164 sb. z. a n. nenasvědčuje tomu, že úmyslem zákonodárce bylo postihnouti jen to pachtovné, které za platnosti vládního nařízení teprve dospěje, nýbrž naopak, zásady v tomto paragrafu vyslovené jest užíti i na pachtovné již zaplacené. Zaplacené pachtovné má býti podle intencí vládního nařízení považováno rovněž jen za zálohu a případné rozdíly jest vyrovnati po pravoplatné úpravě pachtovného.

Citace:

Čís. 10683. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 510-511.