NPD documents search: Boh. adm., 6 (1924), sv. 2

č. 3826.

Samospráva obecní:* Porušení normy odst. 1. § 10 obecní fin. novely č. 329/1921 (vydání, která nejsou v rozpočtu) nečiní přes obsah předpisu prvé věty odst. 3 téhož paragrafu (o neplatnosti příslušného usnesení) usnesení obecního zastupitelstva zmatečným.
(Nález ze dne 28. června 1924 č. 4300.)
Věc: Vítkovické horní a hutní těžařstvo (adv. Dr. Ludv. Brixel z Mor. Ostravy) proti zemské správní komisi pro Slezsko v Opavě o stavbu občanské školy v Mal. K.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Správní komise obce M. K. usnesla se v sezeních z 29. června a ze 6. září 1922 vystavěti budovu pro občanskou školu i obytnou budovu pro učitele a obecní zaměstnance a jakožto stavební plochu zakoupiti od Leopolda B. pozemkové parcely č. kat. .. . v M. K. v celkové rozloze 15.008 m2 po 9 K za 1 m2 a část pozemkové parcely č. kat v rozloze 720 m2 po 3 K za 1 m2. Rekurs Vítkovického horního a hut- ního těžařstva do tohoto usnesení zamítla zsk v Opavě nař. rozhodnutím z důvodu, že stavba nové občanské školy jest nutná, ježto dosavadní umístění této školy nijak nevystačuje a nevyhovuje požadavkům školským. Co se týče stavby obytného domu pro učitele, jeví se tato účelnou a žádoucí. Jestiť bytová nouze v uhelném revíru, zvláště učitelů, velmi citlivá a trpí častým vystřídáním učitelů, jež pro nedostatek bytů své působiště často opouštějí, výchova mládeže. Oběma stavbami, jež lze provésti, aniž bude rovnováha v obecních financích citlivě porušena, činí obec jen zadost svým úkolům kulturním a sociálním. Ohledně ceny pozemků zakoupených pro stavby ty dlužno podotknouti, že vzhledem k místním poměrům není přemrštěná a že pozemky ty, jež odborníky byly prohlédnuty, se k účelům stavebním velmi dobře hodí, ježto lze učebny umístiti tak, aby měly žádoucí osvětlení, a také připojení ke kanalisaci, vodovodu a elektrickému osvětlení lze prakticky a ekonomicky provésti.
Rozhoduje o stížnosti řídil se nss těmito úvahami:
1. Stížnost namítá, že obec M. K. opominula šetřiti zásady §10 zák. z 12. srpna 1921 č. 329 Sb., že vydání, která nejsou v obecním rozpočtu obsažena, nesmějí býti učiněna, není-li zároveň pravoplatně zabezpečena jejich úhrada, jejížto výši, odpovídající výši nákladů se stavebním podnikem spojených, bylo třeba zjistiti, což se taktéž nestalo. Stejně prý se obec neřídila předpisem § 14 cit. zák., aby při uzavírání obecní výpůjčky plán a rozpočet podniku výpůjčku vyžadujícího, jak prý není v daném případě pochybno, 14 dní před zasedáním své správní komise veřejně vyložila. Když správní komise obce K. předložila své usnesení zsk-i k schválení, měla prý tato před. vydáním výroku schvalujícího sama z úřední moci zjistiti jak číslici potřebné úhrady i přezkoumati otázku úhrady, tak otázku, zda při usnášení zastupitelského orgánu obce byla vytčená zákonná formalita doržána, a neučinivši tak, porušila zákon.
Pokud stížnost touto námitkou vytýká, že žal. zsk opominula vykonati svou dozorčí moc při schvalování ve smyslu, jak stěžující si strana nyní před nss-em požaduje, sluší odkázati na konstantní judikaturu tohoto tribunálu, dle níž nějaká dozorčí funkce nadřízené instance slouží jedině zájmu veřejnému, strana sama tudíž nemá nároku na její výkon v určitém smyslu, takže případné opominutí dozorčí instance nemůže se dotknouti subjektivních práv strany (§ 2 zák. o ss). Nemůže se tedy nss touto námitkou věcně obírati. Než pokud námitka směřuje proti obsahu výroku žal. zsk-e, učiněnému ve funkci rekursní instance v řádném pořadu instančním, jest bezdůvodná, neboť v rekursu strany na žal. úřad není výtek obsahu svrchu vytčeného, žal. úřad neměl tudíž podnětu zabývati se v rozhodnutí svém o rekursu příslušnými otázkami, a neučinil-li tak, ani není |ieho výrok v rozporu se zákonem, ani nespočívá na vadném řízení. Nss mohl by ovšem sám z úřední moci přihlédnouti k otázce, zdali snad usnesení representace obce K. vzhledem k normované zákonem (odst. 3 svrchu cit. § 10) »neplatnosti«, pochodící z toho, že projektováno bylo vydání bez současného zabezpečení úhrady, sluší považovati za akt absolutně zmatečný (paakt), k přivodění jakýchkoli právních účinků nezpůsobilý, takže by pak ovšem nebylo lze mluviti o skutečném opatření obce, kteréž by byl mohl žal. úřad potvrditi v platnosti. Než po názoru nss-u 3. odst. § 10 slovem neplatné« nemíní charakterisovati toho druhu usnesení jakožto takový absolutně zmatečný akt, nýbrž označuje je toliko za takový, jenž uskutečnil se proti zákonu a jehož provedení, jakožto nezákonného, se zakazuje. Že tento názor jest správný, vysvítá jednak z toho, že nemohl by po právu zákon ve zmíněné normě vůbec disponovati za předpokladu, že takové usnesení bude provedeno, neboť by pak to, co provede, nebylo vůbec důsledkem nějakého usnesení obecní representace, když takového usnesení tu právně není; avšak zákon přímo předpokládá, že konkrétně může dojíti k provedení — nezákonného — usnesení, a zavazuje ty obecní orgány, kteří je hlasováním uskutečnili resp. provedli, k náhradě škody, zřejmě vůči obci. Jednak kdyby běželo o akt absolutně zmatečný, nemohl by onen projev vůle zastupitelského orgánu, jakožto něco, co prostě neexistuje, bez nového platně projeveného usnesení obecní reprensentace téhož obsahu nikdy konvaleskovati; avšak i po této stránce normuje zákon č. 329/1921 v odst. 4. § 10, že zmíněné ručení obecních orgánů pomíjí, jakmile byly účty o vydáních v minulém roce skutečně učiněných schváleny, kterážto normace zřejmě předpokládá, že usnesení, podle kterého se vydání stalo, považuje se za konvaleskované. Není tudíž ani s této stránky důvodu, aby se nss námitkou věcně obíral.- - -

Citace:

č. 3826. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 234-236.