Čís. 1263.

Pod skutkovou podstatu §u 185 tr. zák. spadá též zpracování věci pro toho, kdo ji odcizil.
(Rozh. ze dne 13. září 1923, Kr II 341/22.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku zemského trestního soudu v Brně ze dne 6. března 1922, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem dle §§ 185, a) b) tr. zák. Důvody:
Zmateční stížnost napadá odsuzující výrok jako právně pochybený dle §u 281 čís. 9 a) tr. ř., ježto prý není tu činnosti, spadající pod pojem »ukrývání« dle §u 185 tr. zák., kdyžtě obžalovaný pouze ve své živnosti přízi, zákazníky mu k zpracování přinesenou, zpracoval. Než stížnosti přisvědčiti nelze. Pod pojem »ukrývání« spadají též různá pomocná jednání, jimiž se »ukrývání« osobou třetí podporuje. I kdyby proto z důvodu, stížností uvedeného, a vzhledem ku zjištěním rozsudku nemohlo býti právě tvrzeno, že obžalovanému šlo přímo a ve vlastním zájmu o to, by poškozenému znovunabytí příze, o níž věděl, že je kradená, ztížil a znemožnil, přece jenom nemůže býti pochyby, že při činnosti, zbavující kradenou přízi jejím zpracováním formy, v níž by jako kradená snadno mohla býti poznána, nemohl si býti nepovědom, že činností svou tento výsledek v zájmu vlastních pachatelů krádeže přivádí, a nelze proto uznati podřadění činnosti té pod pojem »ukrývání« právně pochybeným. Ostatně šlo by na každý způsob o »na se převedení« ve smyslu §u 185 tr. zák., které rozsudek ovšem výslovně, však po stránce právní mylně vylučuje, ježto »na se předevení« nelze vztahovati, jak to rozsudek patrně činí, na přivlastnění si věci ukradené, nýbrž znamená nabytí skutečné moci nad věcí odcizenou s úmyslem, aby s ní nakládáno bylo, jak by to jen vlastníku nebo jinak oprávněnému bylo dovoleno, čemuž jest tak nepochybně i při jejím zpracování pro osobu, jež ji odcizila.

Citace:

č. 1263. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 354-355.