NPD documents search: Boh. adm., 4 (1922), sv. 2

Čís. 5705.

V trestních věcech není přípustné, aby bylo více písemností, určených pro tutéž osobu pojato do jedné návratky; bylo-li obsílky k hlavnímu přelíčení použito zároveň jako obálky pro doručení jiného soudního usnesení, nebylo vyhověno předpisům o řádném doručení obsílky obžalovanému k hlavnímu přelíčení.
(Rozh. ze dne 7. října 1936, Zm I 946/36.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl zmateční stížnosti obžalovaného (nesprávně označené též za odpor podle § 427, odst. 3 tr. ř.) do rozsudku krajského soudu v Jičíně ze dne 24. června 1936, č. j. Tk V 289/36-13, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem veřejného násilí podle § 81 tr. z. a přestupkem podle § 312 tr. z., zrušil rozsudek prvního soudu v napadeni části výroku o vině, t. j. pokud jím stěžovatel byl uznán vinnými zločinem veřejného násilí podle § 81 tr. z., jakož i ve výroku o trestu a výrocích s tím souvisících, jako zmatečný a vrátil věc soudu prvé stolice, by o ní v rozsahu zrušení znova jednal a rozhodil, dbaje při tom pravoplatné části výroku o vině (§ 312 tr. z.).
Z důvodů:
Jak ve svém. odporu proti rozsudku v jeho nepřítomnosti vynesenému, tak i ve zmateční stížnosti s hlediska zmatku č. 3 § 281 tr. ř. vytýká obžalovaný, že nebyl k hlavnímu přelíčení řádně obeslán. Vpravdě uplatňuje tím stěžovatel í ve formě »odporu« jen zmatek podle § 281, č. 3 tr. ř. pro porušení předpisu § 427, odst. 1 tr. ř. Stížnost vytýká, že zároveň s obsílkou k hlavnímu přelíčení bylo stěžovateli doručeno usnesení soudu prvé stolice, jímž byla zamítnuta žádost obžalovaného za zřízení obhájce chudých pro hlavní přelíčení, že toto usnesení bylo zasunuto do modré obálky, která byla vzorcem č. 109 (obsílkou), byla na třech stranách perforována a zalepena a mimo to byla po obou stranách proklepnuta drátěnými spinadly, že když obžalovaný dostal tuto zásilku a podepsal návratku, odtrhl hořejší část obálky (obsílky) a vyňav z ní usnesení, považoval ostatek za obálku a proto ji odložil a nevěděl vůbec o ustanoveni hlavního přelíčení. Tvrzení zmateční stížnosti o způsobu vypravení zásilky jest osvědčeno jednak předloženou obsílkou s usnesením, jednak zpátečním lístkem.
Zjištěný způsob vypravení obsílky (ve vnitřku obalu natištěné) zároveň s jiným, vyřízeními do této obálky jako obsah založeným, připouští, že obžalovaný mohl obsílku přehlédnouti, a nevyhovoval platným předpisům, podle nichž ke každé zásilce, která má býti doručena ve věcech trestních, nutno připojiti zpáteční lístek (§ 7 min. nař. z 15. dubna 1902, č. 74 ř. z.), z čehož plyne, že v trestních věcech není přípustné, aby více písemností určených pro tutéž osobu bylo pojato do jedné návratky (srov. předpis § 363, odst. 1 jedn. ř., na konci, jenž však není citován v § 14 uvedeného min. nařízení). To platí v souzeném případě tím spíše, ano jednu z obou zásilek — usnesení zamítající žádost o zřízení obhájce chudých —bylo doručiti bílým a druhou — obsílku k hlavnímu přelíčení— modrými lístkem (srov. rozh. č. 3543, 1947 Sb. n. s.).
Jelikož tedy nelze říci, že obsílka k hlavnímu přelíčení byla obžalovanému řádně doručena, což je podle § 427, odst. 1 tr. ř. předpokladem jednání a vydání rozsudku v nepřítomnosti obžalovaného, je tu vytýkaná zmatečnost podle č. 3 § 281 tr. ř.

Citace:

čís. 5705. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1937, svazek/ročník 18, s. 427-428.