NPD documents search: Boh. adm., 6 (1924), sv. 2

č. 3705.

Cesty. — Velké Brno: I. Ve smyslu § 7 zákona č. 213/1919 přešla na město Brno jen část pasiv silničního výboru okresu brněnského, nikoliv též část jeho aktiv. — II. Rozhodným dnem pro vyměření této částky podle délky silnic jest den, kdy zák. č. 213/1919 byl vyhlášen.
(Nález ze dne 6. června 1924 č. 10181). Věc: Město Brno (vrch. mag. rada Dr. Frant. Pochyla) proti mor. zemskému výboru o převzetí okresních silnic za příčinou sloučení sousedních obcí s Brnem.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Nař. rozhodnutím vyslovil mor. zem. výbor, že město Brno jest ve smyslu § 7 zák. ze 16. dubna 1919 č. 213 Sb. povinno nahraditi silničnímu výboru okresu brněnského za to, že silnice v území obcí dle cit. zák. s městem Brnem v jedinou obec sloučených přešly do vlastnictví a správy města Brna, část dluhu a to v poměru délky silnic penízem 479 604 Kč a participovati na úrokování a umořování této části dluhu, počínajíc 1. lednem 1921 až do té doby, kdy město Brno tuto částku silničnímu výboru okresu brněnského nahradí.
O stížnosti městem Brnem do toho podané uvážil nss toto:
Žal úřad vzal ve svém rozhodnutí za rozhodný den pro náhradu části dluhu stav koncem roku 1920 a vycházel z toho, že město Brno neparticipuje na aktivech silničního výboru okresu brněnského. Proti tomu tvrdí stěžující si obec, že má nárok, aby aktiva silničního výboru byla rozdělena v témž poměru jako pasiva. Dle doslovu cit. zák. jest město Brno povinno nahraditi silničnímu výboru »část dluhu«. Zákon ten neobsahuje žádného bližšího určení, co jest pojmem »dluh« rozuměti, dlužno tedy míti za to, že pojmu toho bylo užito v obyčejném slova smyslu, totiž že zákon rozumí »dluhem« peněžní závazky silničního výboru.
Názor st-lčin, že mají býti rozdělena jak aktiva, tak pasiva silničního výboru, nemá ve znění zákona opory, neboť zákon nemluví o rozdělení jmění jako souboru práv a závazků, nýbrž o náhradě části dluhu. Následkem toho jest bezdůvodná námitka stížnosti, že žal. úřad byl povinen přiřknouti st-lce část aktiv silničního výboru a část nedoplatků na silničních přirážkách.
Pokud pak jde o den, který jest rozhodný pro vznik povinnosti města Brna nahraditi silničnímu výboru část dluhu, ustanovuje zákon, že okr. silnice v území obcí v § 1 cit. zák. jmenovaných, t. j. v území obcí s městem Brnem v jednu obec sloučených »přecházejí do vlastnictví a správy města Brna«. Z toho plyne, že zmíněné silnice přešly ze správy silničního výboru do správy města Brna již ex lege dnem, kdy tento zákon nabyl účinnosti, t. j. dle § 12 dnem vyhlášení čili dnem 23. dubna 1919 a nikoli teprve tím dnem, kdy se město Brno správy těchto silnic ujalo. Den tento jest rozhodný také pro povinnost města Brna nahraditi silničnímu výboru okresu brněnského část dluhu. Když však nař. rozhodnutí vzalo za rozhodný den pro náhradu části dluhu stav koncem r. 1920, pak jest v rozporu se zákonem.
Žal. úřad v odvodním spise namítá, že stěžující si obec během různých jednání se silničním výborem neuplatňovala, aby byl vzat den 23. dubna 1919 za den rozhodný a že mezi silničním výborem a st-lkou nebylo sporu o tom, že má býti pro otázku náhrady části dluhu rozhodným konec roku 1920 a že tento den byl akceptován zastupitelstvem města Brna dne 10. února 1921 při jednání o dohodě. Tato námitka jest bezdůvodná, neboť šlo o řízení za účelem dohody, tedy o řízení jiné než bylo řízení, jehož zakončením bylo nař. rozhodnutí. Den vyhlášení zákona, t. j. den 23. dubna 1919 a nikoli den 31. prosince 1920 jest rozhodný, pokud jde o délku silnic, která má býti vzata za základ pro stanovení náhrady, kterou má město Brno dáti silničnímu výboru okresu brněnského.
Bylo tedy nař. rozhodnutí zrušiti pro nezákonnost, aniž bylo třeba obírati se další námitkou, že zv vzal za základ pro výpočet dluhu nesprávnou délku silnic.

Citace:

č. 3705. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 21-23.