NPD documents search: Váž. tr., 21 (1939)

Čís. 6326.
,
Pokračuje-li pachatel přečinu zneužívání podnikových značek (§ 29 zákona proti nekalé soutěži) ve své činnosti i po podání stíhacího návrhu, může býti pro tuto činnost odsouzen pouze tehdy, byl-li podán včas (§ 34 uvedeného zákona) nový stíhací návrh. Označuje-li pachatel přečinu podle § 29 zákona proti nekalé soutěži svůj kolébkový rozmnožovač ochrannou slovní známkou, jíž užívá soukromý žalobce pro svůj rotační rozmnožovač, není u obyčejného kupce, neznalého rozdílu obou rozmnožovačů, vyloučena možnost záměny ani tím, že pachatel připojí k uvedené slovní značce své jméno a vyobrazení svého kolébkového rozmnožovače.
(Rozh. ze dne 23. února 1939, Zm I 36/39.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací v důsledku zmateční stížnosti obžalovaného A. do rozsudku krajského soudu, jímž byl stěžovatel uznán vinným přečinem podle § 29, odst. 2 zák. čís. 111/1927 Sb. z. a n.,
I.) podle § 290 tr. ř. zrušil napadený rozsudek, pokud jím byl obžalovaný uznán vinným přečinem podle § 29, odst. 2 zák. čís. 111/1927 Sb. z. a n., spáchaným v době od 22. listopadu 1937 do 7. ledna 1938, a podle § 259, čís. 2 tr. ř. zprostil obžalovaného obžaloby pro přečin podle § 29, odst. 2 zák. č. 111/1927 Sb. z. a n., jehož se prý dopustil tím, že v době od 22. listopadu 1937 do 7. ledna 1938 v P. na svých cenících v úmyslu, aby tím ve styku zákaznickém přivodil záměnu s ochranou známkou »Baby«, tedy zevnějším zařízením, které v zákaznickém styku platí za příznačné pro podnik soukromého žalobce H., majitele firmy H., tovární výroba rozmnožovacích strojů a přístrojů v P., užil tohoto zvláštního zařízení takovým způsobem, který je s to, aby takovou záměnu přivodil; zmateční stížnost obžalovaného v tomto směru byla odkázána na uvedený výrok.
II. Naproti tomu vyhověl nejvyšší soud zmateční stížnosti obžalovaného a zrušil napadený rozsudek ve výroku, jímž byl stěžovatel uznán vinným přečinem podle § 29, odst. 2 zák. čís. 111/1927 Sb. z. a n., spáchaným v době od 5. listopadu 1937 do 22. listopadu 1937, v důsledku toho zrušil napadený rozsudek ve výroku o trestu a ve výrocích s tím souvisících a vrátil věc nalézacímu soudu, aby o ní v uvedeném rozsahu znovu jednal a rozhodl.
Z důvodů:
K 1. Napadený rozsudek uznal obžalovaného vinným, že páchal přečin podle § 29, odst. 2 uved. zák. v době od 5. listopadu 1937 do 7. ledna 1938. Tento výrok trpí zmatkem podle § 281, čís. 9 b) tr. ř., pokud jím tyl obžalovaný uznán vinným, že páchal uvedený čin též v době od 22. listopadu 1937 do 7. ledna 1938.
V žádosti za stíhání, která je datována dnem 22. listopadu 1937, se uvádí, že obžalovaný proužíval závadných ceníků, že byl na to upozorněn dopisem ze dne 3. listopadu 1937, že však rozšiřuje řečené ceníky dále. Tím byla postižena jen činnost obžalovaného do dne žádosti za stíhání, to je do dne 22. listopadu 1937. Obžalovací spis došel soudu dne 5. dubna 1938. Teprve v jeho odůvodnění je zmínka o případu ze dne 7. ledna 1938. Ježto nový stíhací návrh — jak plyne ze spisů — před podáním obžalovacího spisu nebyl podán co do činnosti obžalovaného ode dne 22. listopadu 1937 do dne 7. ledna 1938, je zřejmé, že nalézací soud podle vylíčení skutkového děje v odůvodnění obžalovacího spisu měl za to, že jím byla stíhána činnost obžalovaného i v uvedené době. Podle § 34, odst. 2 zák. čís. 111/1927 Sb. z. a n. je podati obžalobu do šesti týdnů ode dne, kdy se oprávněný dověděl o trestném činu a o osobě pachatelově, jinak žalobní právo zanikne.
Podle zjištění napadeného rozsudku dostala N. v závodě obžalovaného závadné ceníky ještě dne 7. ledna 1938 a odevzdala je soukromému žalobci. Podle toho byly splněny podmínky požadované v § 34, odst. 2 uved. zák. již dne 7. ledna 1938 a počala běžeti od tohoto dne lhůta šesti týdnů.
Došlo-li však k podání obžaloby pro činnost v uvedené době teprve dne 5. dubna 1938, stalo se to až po uplynutí řečené lhůty.
Zaniklo tudíž v tomto směru žalobní právo soukromého žalobce podle § 34, odst. 2 zák. čís. 111/1927 Sb. z. a n. Uznal-li nalézací soud obžalovaného vinným přečinem podle § 29, odst. 2 uved. zák., spáchaným v době od 22. listopadu 1937 do 1. ledna 1938, porušil tím zákon v ustanovení § 34, odst. 2 a zatížil rozsudek zmatkem podle § 281, čís. 9 b) tr. ř., neboť řečená okolnost bránila stíhání obžalovaného pro činnost v uvedené době.
Zmatek podle § 281, čís. 9 b) tr. ř. nebyl sice výslovně uplatněn, bylo však k němu přihlížeti z povinnosti úřední podle § 290 tr. ř. Byl proto napadený rozsudek v této části zrušen a obžalovaný zproštěn podle § 259, čís. 2 tr. ř.
K II. Zmateční stížnosti nelze přiznati úspěch, pokud uplatňuje důvod zmatečnosti podle § 281, čís. 9 a) tr. ř.
S hlediska tohoto důvodu zmatečnosti se domnívá zmateční stížnost, že je mylný závěr nalézacího soudu, že se užití zvláštního zevnějšího zařízení podniku (ochranné známky) soukromého žalobce stalo »způsobem, který je s to, aby přivodil záměnu«. Mylnost uvedeného závěru dovozuje zmateční stížnost z toho, že obžalovaný k ochranné známce »Baby« vždy připojoval své jméno, takže označení znělo A. »Baby«, že uvedeného označení použil vždy v souvislosti s nákresem kolíbkového rozmnožovače, kdežto chráněné označení se týkalo rotačního rozmnožovače.
Než z uvedených okolností nelze souditi na právní mylnost uvedeného závěru. Posuzuje-li se nebezpečí záměny, způsobené činem obžalovaného, s hlediska obyčejného kupce, je k námitkám činěným zmateční stížností uvésti, že tu nerozhoduje uvedený dodatek ke známce, ani spojené s ním vyobrazení rozmnožovače, ani druh rozmnožovače, ježto obyčejný kupitel, kupující zboží podle známky, nemusí znáti výrobce, takže označení výrobce tu ustupuje do pozadí, dále ježto při koupi přistroje není zpravidla po ruce i vyobrazeni chráněného výrobku, aby kupec mohl oba výrobky srovnati podle jejich vyobrazení, a konečně ježto tu záleží na podstatě povahy obou přístrojů jako rozmnožovačů, nikoli však na jejich druhu; není přece vyloučeno, že kupec vybírající zboží podle známé značky — neznaje při tom jejich jednotlivé rozdíly — dá se svésti závadným označením výrobku ke koupi rozmnožovače třeba kolíbkového.
Nelze proto zmateční stížnost v uvedeném směru shledati odůvodněnou.
Pokud zmateční stížnost pod označením důvodu zmatečnosti podle § 281, čís. 9 a) tr. ř. napadá též výrok nalézacího soudu o objektivní vině obžalovaného, odkazuje se na to, co bude dále uvedeno.

Citace:

Čís. 6326. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1940, svazek/ročník 21, s. 49-52.