Čís. 10946.Rozvrhové usnesení, určující náhradní nárok podle § 222, čtvrtý odstavec, ex. ř., není exekučním titulem, na jehož základě by mohl věřitel vésti přímo exekuci na nemovitost zatíženou náhradním nárokem. Nebyla-li původní pohledávka vykonatelnou, není vykonatelným ani náhradní nárok.(Rozh. ze dne 3. září 1931, R 11 195/31.)Na základě rozvrhového usnesení, určujícího náhradní nárok podle čtvrtý odstavec, ex. ř. navrhl vymáhající věřitel exekuci na nemo zatíženou náhradním nárokem. Soud prvé stolice exe návrh zamítl, rekursní soud exekuci povolil. Důvody: usnesení prvého soudu, že tu vůbec není exekučního titulu po ex. ř., nelze s tím souhlasiti, protože podle § 1 čís. 1 ex. ř. usne civilních soudů jsou exekučními tituly. Není důvodu, by rozvrho usnesení, určujícímu náhradní nárok podle § 222 čtvrtý odstavec exekučního řádu byla odepřena moc exekučního titulu a by věřiteli bylo , by si pro pohledávku, exekučné vtělenou, vymohl exekuční ti žalobou, jak míní soud prvé stolice.Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.Důvody:Nelze souhlasiti s názorem rekursního soudu, že rozvrhové usnesení určující náhradní nárok podle § 222 čtvrtý odstavec ex. ř. jest exekučním titulem, na jehož základě by mohl věřitel vésti přímo exekuci na nemovitost zatíženou náhradním nárokem. Nejvyšší soud vyložil již v rozhodnutích čís. 4349 a 7564, že toto usnesení slouží jen k provedení knihovního pořádku. V rozhodnutí čís. 7564 bylo vyloženo, že věřitel, pro něhož byl určen náhradní nárok, jest jaksi postupníkem ze zákona původního věřitele a že tedy nemůže nabýti více práv než měl původní věřitel. Pohledávka původního věřitele, jímž byla Městská spořitelna v B., jak ze spisů vyplývá a jak sám vymáhající věřitel v rekursu připouští, vykonatelná nebyla a nelze proto ani náhradní nárok za vykonatelný uznati. (Viz Hora, Soustava exekučního práva, str. 196.)