Čís. 1062.
Ten, u něhož byla z příkazu soudu věc doličná v uschování, přestává býti soudním a stává se soukromým schovatelem okamžikem, kdy mu soudem bylo nařízeno, aby věc majiteli vydal.
(Rozh. ze dne 24. května 1921, R 1 631/21.)
Žalobci bylo v trestní věci pro podezření z krádeže zabaveno dříví a
dáno jako věc doličná v uschování obecního úřadu. Trestní řízení bylo
pak zastaveno a okresní soud nařídil obecnímu úřadu, by zabavené dříví
vydal tomu, komu bylo zabaveno. Ježto obecní starosta poukazu tomu
nevyhověl, domáhal se žalobce vydání dřeva žalobou, o níž procesní soud prvé stolice věcně rozhodl. Odvolací soud zrušil napadený rozsudek i řízení jemu předcházevší a žalobu odmítl. Důvody:
Dle skutkového děje nešlo tu o soukromoprávní ujednání mezi žalobcem
аť osobně, ať prostřednictvím vrchního četnického strážmistra a žalovaným, dle něhož by žalovaný po rozumu § 957 obč. zák. dříví, o něž šlo,
byl převzal do uschování pro žalobce, nýbrž o úkon pomocného orgánu
trestního soudu, náležející k trestnímu řízení, při němž obecní úřad v přenesené působnosti obce dle § 29 obecního zřízení pro Čechy a dle § 26 u. ř. k účinné pomoci byl zavázán, aby dle § 98 tr. ř. věci doličné (corpora
delicti) pro řízení trestní náležitě byly zabezpečeny. Tím povstal mezi
soudem, jménem státu pravomoc trestní vykonávajícím a obecním starostou právní poměr zakládající se na právu veřejném, dle něhož starosta
převzal závazek od pomocného orgánu soudu, četnictva, převzaté dříví
míti v uschování a vydati je dle nařízení soudu buď témuž ku použití dřeva
jako veci doličné v řízení trestním neb osobě soudem mu jako příjemce
dříví označené. Žalobce, jemuž dříví pomocným orgánem soudu zabaveno
a starostovi jako věc doličná bylo v uschování odevzdáno, může následkem toho, když řízení trestní proti němu bylo právoplatně zastaveno a
příčina dalšího ponechání dříví v uschování starosty pominula, pouze na
soudu žádati, aby dle § 126 nařízení ministerstva spravedlnosti ze dne 16. června 1854, čís. 165 ř. zák., jímž vydána byla instrukce o vnitřní úřední
působnosti a o jednacím řádu soudních úřadů v záležitostech trestního
soudnictví, když řízení trestní proti němu právoplatným ustanovením bylo
skončeno, ohledně dříví jemu zabaveného a v soudním uschování u starosty se nacházejícího učiněno bylo opatření, odpovídající zákonným ustanovením, totiž aby starostovi nařízeno bylo cestou justiční správy, aby
dříví u něho uschované žalobci vydal. Uplatňování nároku žalobcova na
vrácení dříví, o něž tu jde, může se tudíž státi pouze v cestě justiční
správy a nikoli pořadem práva, který jest tu vyloučen. Jelikož dle toho,
co uvedeno rozsudkem, rozhodnuto bylo o věci, na pořad práva nepatřící,
bylo rozsudek a celé mu předcházející řízení jako zmatečné dle § 477 čís. 6 c. ř. s. zrušiti a dle odstavce prvého § 478 c. ř. s. žalobu odmítnouti.
Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a uložil odvolacímu
soudu, by vyřídil odvolání, nehledě k domnělému důvodu zmatečnosti.
Důvody:
Dříví, o něž jde, bylo v trestní věci proti žalobci pro krádež četnictvem
zabaveno a — jako věc doličná — dáno v uschování obecnímu úřadu
(§ 106 instrukce pro trestní soudy). Trestní vyhledávání bylo zastaveno,
a okresní soud nařídil obecnímu úřadu, aby zabavené dříví bylo všem
oprávněným, jimž bylo zabaveno, ihned vydáno (§ 126 dotčené instrukce).
Tím pozbylo dříví povahy doličné věci, ten, kdo je dosud měl v uschování, přestal býti soudním schovatelem, a držel dříví na dále bez úředního
příkazu jako osoba soukromá. Zdráhá-li se pak vydati dříví tomu, komu
bylo zabaveno, nelze tomuto brániti, aby se nedomáhal vydání dříví pořadem práva soukromého, zvláště když trestní soud v tomto případě, kdy
dřiví bylo již rozebráno, nemá dle platných předpisů možnosti, by na
dosavadním schovateli vynutil vydání věci doličné. V daném případě žalobce tvrdí, že žalovaný, jemuž prý dříví jako věc doličná bylo dáno
v uschování, po zastavení trestního řízení přes vyzvání trestního soudu
se zdráhá vydati mu dříví a domáhá se jeho vydání žalobou. Tvrditi, že pro tento nárok vyloučen jest pořad práva, znamenalo by za daných
okolností odepírati právo vůbec, pročež nelze souhlasití s názorem soudu
odvolacího, že věc nepatří na pořad práva a že rozsudek okresního soudu
a celé řízení jsou zmatečny (§ 477 čís. 6 c. ř. s.).