Č. 5976.

Učitelstvo: * Rozlukou druhého manželství vdovy po učiteli veřejné školy národní v Čechách neobživne její nárok na výslužné po prvém manželi.
(Nález ze dne 20. října 1926 č. 23401/25.)
Věc: Marie P. v P. proti ministerstvu školství a národní osvěty o vdovskou pensi.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-lka, vdova po učiteli obecné školy, která se dne 1. května 1920 znovu provdala za zemského úředníka účetního, byla v roce 1924 po vzájemném dobrovolném prohlášení soudně rozvedena od stolu a lože. Výnosem z 10. května 1924 rozhodla zšr v Praze, že nemůže zatím vyhověti žádosti, kterou st-lka předběžně podala za obnovení vdovské pense, protože její manželství nynější nebylo dosud rozloučeno, nýbrž jen rozvedeno a st-lka nepozbyla dosud nároku na vyživovací příspěvky z jejího druhého manželství. Dne 13. ledna 1925 zažádala st-lka opětně za poskytnutí pense po svém prvém manželu, uvádějíc, že v únoru 1925 bude provedena rozluka jejího manželství. Výnosem ze 14. února 1925 zamítla zšr její »žádost za znovupřiznání pense po rozloučení druhého manželství«, ježto její právo na výslužné pominulo opětným jejím provdáním podle § 65 zák. z 19. prosince 1875 č. 86 z. z. St-lčino odvolání bylo nař. rozhodnutím zamítnuto z důvodů rozhodnutí zšr-y.
Rozhoduje o stížnosti, řídil se nss těmito úvahami: —— —
Předpis § 65 česk. zák. o právních svazcích učitelstva z 19. prosince 1875 č. 86 z. z., jehož se úřad dovolává pro své rozhodnutí, stanoví, že kdyby se vdova po učiteli opět provdala, pomine její právo k výslužnému. Nss jest názoru, že v této normě, vyslovující zánik nároku na vdovskou pensi zcela bezpodmínečně i bez časového omezení a neobsahující zejména zmínky o tom, že by ztracené vdovské pense bylo možno později za určitých předpokladů zase nabýti, nelze naprosto shledávati právní podklad pro stanovisko stížnosti. Avšak stejně jest tomu ve příčině obou dekretů dvorské komory, jichž se stížnost dovolává, z 9. května 1804 č. 10188 dolnorak. sbírky pol. zák. a z 28. září 1830 č. 34873, neboť oba tyto dekrety disponují podle svého kontextu výslovně jen o případě, kdy druhé manželství vdovy zaniklo úmrtím manžela. O takový případ tu nejde a proto nelze z těchto dekretů odvozovati sporného nároku st-lčina, i kdyby bylo lze použíti jich na poměry vdovy po učiteli školy národní.

Citace:

č. 5976. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 467-468.