NPD documents search: Boh. adm., 15 (1933), sv. 1

Čís. 15287.

Žaluje-li se o náhradu skutečné škody pro nepřihlášení k pensijnímu pojištění, není třeba zjišťovati stupeň zavinění zaměstnavatelova na opominutí přihlášky.
(Rozh. ze dne 12. června 1936, Rv I 2204/34.)
Žalobce tvrdě, že žalovaný opominul přihlásiti včas jeho otce k pensijnímu pojištění, čímž se stalo, že žalobce nenabyl nároku na sirotčí důchod, domáhá se jeho náhrady na žalovaném ve výši 150 Kč do 18. roku svého věku. Prvý soud žalobu zamítl. Odvolací soud uznal podle žaloby.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Žalobci náleželo, aby dokázal, že jeho otec byl k žalovanému v poměru služebním a že konal práce takového druhu, že žalovaný byl povinen přihlásiti ho k pensijnímu pojištění podle zákona č. 89/20. Sb. z. a n. Tento důkaz se žalobci zdařil. Bylo-li však zjištěno, že žalovaný porušil povinnost, uloženou mu ustanovením § 73 zákona č. 89/20 Sb. z. a n., bylo tím již také prokázáno zavinění žalovaného, zavazujícího k náhradě škody žalobci podle § 1295 obec. zák. obč., neboť žalovaný se dopustil opominutí positivních předpisů zákonných. Nebylo třeba, aby ještě bylo uvažováno, zda se žalovaný tohoto opominutí dopustil úmyslně nebo z nedbalosti, ať již vědomé či nevědomé, hrubé či obyčejné. Rozlišování mezi stupni zavinění škůdcova jest důležité jen tenkráte, jestliže poškozený se domáhá na škůdci plného zadostiučinění, žádaje nejen skutečně způsobenou škodu, ale i ušlý zisk (§ 1323 obec. zák. obč.), neboť nárok na plné zadostiučinění jest oprávněn jen, dopustil-li se škůdce zavinění úmyslně nebo z nápadné nedbalosti (§ 1324 obec. zák. obč.). Poněvadž však žalobce se domáhá na žalovaném jen náhrady skutečné škody, která mu vznikla úmrtím jeho otce ze zavinění žalovaného pensijně nepojištěného, totiž příspěvku na výchovu podle § 15 zákona čís. 89/20 Sb. z. a n. (damnum emergens), nikoli ušlého zisku, nebylo třeba stupeň viny žalovaného zjišťovati, nýbrž stačilo zjištění, že žalovaný porušil ustanovení § 73 zákona č. 89/20 Sb. z. a n.

Citace:

Čís. 15287.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 680-681.