NPD documents search: Váž. civ., 15 (1933), sv. 1

Čís. 12705.

Smlouva o propachtování biografické licence jest nicotná. Zaměstnanec biografu zůstává i po propachtováni biografu ve službách majitele licence.
(Rozh. ze dne 22. června 1933, R I 143/33.)
Žalobkyně byla zaměstnána jako pokladní v kině náležejícím žalované Dělnické obci. Proti žalobě o zaplacení služebních požitků namítla žalovaná, že žalobkyně nebyla v jejích službách, nýbrž ve službách Bedřicha T-a. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl. Odvolací soud zrušil napadený rozsudek a uložil soudu prvé stolice, by vyčkaje pravomoci, dále po zákonu jednal a znovu rozhodl. Důvody: Prvý soud ze zjištěné skutečnosti, že žalovaná strana v lednu 1928 předala provoz biografu Bedřichu T-ovi na jeho účet se závazkem, by převzal do svých služeb dosavadní personál biografu až na několik hudebníků, dále ze skutečnosti, že o tom zaměstnanci, mezi nimi i žalobkyně, byli vyrozuměni, a že od té doby vyplácel služné personálu Bedřich T., usoudil, že žalobkyně od té doby nebyla již zaměstnána u žalované strany, nýbrž u Bedřicha T-a, jenž najal biograf od žalované na vlastní vrub a platil z něho žalované straně jakožto vlastnici licence pachtovné. Dospěv k tomuto závěru prvý soud žalobu pro nedostatek pasivního oprávnění ke sporu zamítl. Leč prvý soud se ocitl v zásadním omylu, usoudiv, že žalovaná strana propachtovavši biograf T-ovi a oznámivši to zaměstnancům, nebyla již jejich zaměstnavatelkou. Prvý soud přehlíží ustanovení § 9 min. nař. ze dne 18. září 1912 čís. 191 ř. zák., v němž se výslovně praví, že výkon udělené licence nesmí býti propachtován a že jen výjimečně je dovolen provoz biografu zástupcem (obchodvedoucím), je-li to nutné se zřetelem na licentiáta, když licence je udělena osobě právnické nebo když to bylo ze zvláštních, zřetele hodných důvodů zapotřebí. Tu podle § 14 cit. nař. musí býti zástupce k vykonávání licence označen v rejstříku veřejně přístupném, který o důležitých poměrech licentiáta je veden u zemského úřadu. Z toho, že propachtování licence je zakázáno, vyplývá, že smlouva o propachtování biografické licence je nejen zakázaná, nýbrž že je neplatná, nicotná po rozumu § 879 obč. zák. Nicotná smlouva nemůže však míti žádné následky a zůstala proto žalovaná strana v souzeném případě i po propachtování biografu T-ovi jak proti dodavatelům biografu tak i proti personálu nadále oprávněna i zavázána. Při všech jednáních za biograf s osobami třetími mohl tedy T. vystupovati jen jako zmocněnec, zástupce, žalované strany jako majitelky licence, aniž z jednání těch byl osobně oprávněn anebo zavázán. Je lhostejno, že zaměstnanci, mezi nimi i žalobkyně, věděli o tom, že od ledna 1928 provozuje Bedřich T. biograf na vlastní vrub, a proto je nerozhodné, co v příčině té prvý soud na základě výpovědí svědků zjistil. Ať již žalobkyně souhlasila s rozvázáním služebního poměru se žalovanou stranou, když provoz biografu převzal T., nebo nesouhlasila, je to lhostejné, neboť i v případě kladném tím, že ji Bedřich T. jako pokladní do služeb převzal, stala se zase eo ipso zaměstnankyní žalované strany, neboť T. mohl tu vystupovati jen jako zmocněnec, zástupce, strany žalované a jen tato ze smlouvy služební se žalobkyní byla oprávněna i zavázána. Prvý soud v důsledku svého mylného právního názoru nezabýval se skutečnostmi žalovanou stranou popřenými, t. j. výší měsíčního platu žalobkyně a její roční remunerace a nevzal také na přetřes lhůtu výpovědní. Vzhledem k tomu nemohl soud odvolací hned ve věci samé rozhodnouti, nýbrž bylo třeba se usnésti, jak shora uvedeno.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Žalobkyně se domáhá na žalované zaplacení svých služebních požitků za měsíce červenec až prosinec 1930 v částce 7000 Kč, a jest řešiti jen otázku, zda námitka nedostatku pasivní legitimace k žalobě je opodstatněna, čili nic. Je zjištěno, že žalovaná jako majitelka kinematografické licence propachtovala od 19. ledna 1928 svůj biograf v Praze Bedřichu T-ovi a že Bedřich T. jako pachtýř biografu převzal do svých služeb jako pokladní žalobkyni, která již před tím byla zaměstnána u žalované jako pokladní. Vzhledem k tomu je prvý soud toho názoru, že žalobkyně byla ve služebním poměru jen k Bedřichu T-ovi a ne k žalované a že jest tu tedy nedostatek pasivní legitimace k žalobě na straně žalované. Naproti tomu soud odvolací nedostatek ten neshledal, vycházeje z názoru, že smlouva pachtovní mezi žalovanou a Bedřichem T-em je vzhledem k ustanovení § 9 min. nař. ze dne 18. září 1912 čís. 191 ř. zák. nicotná podle § 879 obč. zák., že nemůže proto jeviti žádných právních účinků a že následkem toho zůstala žalovaná i po propachtování biografu k žalobkyni oprávněná a zavázaná, ježto T. při všech jednáních mohl vystupovati jen jako zástupce strany žalované, jako majitelky licence, aniž byl z jednání těch osobně oprávněn nebo zavázán. S tímto právním náhledem odvolacího soudu jest souhlasiti. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí čís. 6131 sb. n. s., v němž se odchýlil od názoru vysloveného v rozhodnutí čís. 6001 sb. n. s., zevrubně odůvodnil, že pachtovní smlouva o provozování kinematografické licence je vzhledem k ustanovení § 9 min. nař. z 18. září 1912 čís. 191 ř. zák. nicotná podle § 879 obč. zák., a stačí v tomto směru odkázati strany na odůvodnění to (srovnej též rozh. čís. 11841 sb. n. s., jakož i zevrubné pojednání o »Propachtování kinematografické licence« od Dr. Jiřího Hory, Právník z roku 1931, sešit XV, str. 457 a násl.). Nicotná smlouva nemůže vyvolati právní účinky, nemohl proto Bedřich T. jako pachtýř převzíti žalobkyni, do svých služeb, nýbrž zůstala žalobkyně i na dále ve službách žalované, a není proto opodstatněna námitka nedostatku pasivní legitimace k žalobě.

Citace:

Čís. 12705.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 816-818.