Č. 3963.Státní zaměstnanci: Z výroku úřadu učiněného při přijetí do přípravné služby, že definitivní jmenování žadatelovo bude možno vzíti v úvahu až složí určitou zkoušku, neplyne právní nárok na definiv tivní jmenování po složené zkoušce.(Nález ze dne 29. září 1924 č. 16493).Věc: Vojtěch H. v S. proti ministerstvu vnitra o jmenování.Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.Důvody: Rozhodnutím presidia min. vnitra z 22. července 1921 připuštěn byl Vojtěch H., absolvovaný právník v O., k přípravné službě v politické službě konceptní na Slovensku s podotčením, že bude možno vzíti v úvahu jeho definitivní jmenování a zařazení do hodnostní třídy, až prokáže zkouškou znalost jazyka státního.Podáním z 21. července 1922 žádal st-l za definitivní jmenování v polit. konc. službě, ježto zkoušku z jazyka slovenského složil a tak podmínce stanovené cit. rozhodnutím presidia min. vnitra pro definitivní jmenování vyhověl. Této žádosti presidium min. vnitra nař. rozhodnutím nevyhovělo, ježto složil státovědeckou zkoušku dne 14. června 1920 v cizozemsku a tak nevykazuje plné pro konceptní službu politickou předepsané kvalifikace. O stížnosti do tohoto rozhodnutí uvážil nss takto:Stížnost namítá, že žal. úřad rozhodnutím z 22. července 1921 o připuštění k přípravné konceptní službě politické učinil závislým st-lovo definitivní jmenování v této službě na tom, že prokáže zkouškou znalost jazyka slovenského a že proto, když st-l tuto podmínku splnil, žal. úřad neprávem zamítl jeho žádost za def. jmenování z důvodu, že složil státovědeckou zkoušku v cizozemsku a tak nevykazuje plné pro politickou konceptní službu předepsané kvalifikace, když se při připuštění k přípravné službě nad touto okolností nepozastavil.Dle těchto vývodů uplatňuje stížnost náhled, že st-l má nárok na jmenování v politické konceptní službě. Nedovozuje však nárok ten ze zák. na základě jeho služebního poměru, nýbrž vychází v právního stanoviska, že nárok st-lův byl založen cit. rozhodnutím žal. úřadu, že byl omezen pouze podmínkou, že st-l prokáže zkouškou znalost jazyka slovenského, a že proto žal. úřad nemůže st-li odepříti definitivní jmenování z důvodu, který jemu z dokladů st-lových již při jeho připuštění k přípravné službě musel býti znám.Toto stanovisko stížnosti nemohl nss uznati správným.Rozhodnutí žal. úřadu, o něž st-l tvrzený nárok opírá, nemá smyslu jemu přikládaného. Rozhodnutí toto, dotýkajíc se u příležitosti st-lova připuštění k přípravné politické konceptní službě otázky definitivního jmenování st-lova v této službě, uvádí pouze, »že bude možno vzíti v úvahu jeho definitivní jmenování a zařazení do hodnostní třídy, až prokáže zkouškou znalost jazyka státního«.Z tohoto obsahu cit. rozhodnutí zřejmě vyplývá, že žal. úřad nepřiznal jím st-li nějakého nároku na definitivní jmenování a zařazení do hodn. třídy, nýbrž že pouze st-li naznačil, kdy bude možno vzíti v úvahu, může-li st-l definitivně býti jmenován.Z toho, že žal. úřad již v době, kdy rozhodoval o připuštění st-Iově k přípravné politické službě konceptní, nepoukázal na to, že st-l nemá vzhledem k tomu, že státovědeckou zkoušku složil v cizině, plné kvalifikace pro politickou konceptní službu, nemůže stížnost právem ničeho pro své stanovisko dovozovati, ježto z pouhé okolnosti, že žal. úřad přes tento nedostatek kvalifikace st-le k přípravné službě připustil, nelze ještě usuzovati, že mu tento nedostatek kvalifikace prominul, když rozhodnutí z 22. července 1921 ničeho o tom neobsahuie.Naopak ze slov cit. rozhodnutí, že definitivní jmenování st-lovo teprve po složení zkoušky z jazyka státního bude možno vzíti v úvahu nutno usuzovati, že žal. úřad rozhodnutí o tom, zda má potřebné vlastnosti, aby mohl býti definitivně ustanoven v politické konceptní službě, ponechal době dřívější.Neporušil tedy žal. úřad zákona, když nevyhověl žádosti st-lově za definitivní jmenování z důvodu v nař. rozhodnutí uvedeného a bylo tudíž stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.