NPD documents search: Boh. adm., 5 (1923), sv. 1

Čís. 993.

Předražovaní (zákon ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n.).
Pro skutkovou podstatu řetězového obchodu jest lhostejno, zda pachatel prodával předměty potřeby pouze příležitostně známým a jen ve množství nepatrném.
(Rozh. ze dne 9. listopadu 1922, Kr II 635/21.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti státního zastupitelství do rozsudku lichevního soudu při krajském soudě v Uherském Hradišti ze dne 17. května 1921, jímž byl obžalovaný Antonín O. podle § 259 čís. 3 tr. ř. sproštěn z obžaloby pro pře čin řetězového obchodu dle čís. 4 § 11 zákona ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n., zrušil napadený rozsudek a vrátil věc nalézacímu soudu, by ji znovu projednal a rozhodl.
Důvody:
Napadený rozsudek zjišťuje o obžalovaném Antonínu O-ovi, který je cihlářem, že v lednu 1921 několikráte svým známým přepustil cigarety, za něž mu zaplatili 20 h za kus. Z obžaloby, vznesené naň pro přečin řetězového obchodu ve smyslu § 11 čís. 4 zákona ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n., sprostil ho lichevní soud proto, že uvěřil zodpovídání se obžalovaného, dle něhož prý cigaretami neobchodoval, nýbrž pouze příležitostně známým několik cigaret přepustil, pročež prý soud nenabyl přesvědčení, že se obžalovaný tímto způsobem vkládal mezi výrobce a spotřebitele jako článek zbytečný a škodlivý.
Důvod zmatečnosti čís. 9 a) § 281 tr. ř. uplatňuje zmateční stížnost právem. Sám sebou nezcela jasný závěr rozsudkový, dle něhož obžalovaný pouze příležitostně známým několik cigaret přepustil, nabývá pravého rázu ve spojení se skutkovým zjištěním rozsudkovým, jemu předcházejícím, dle něhož mu oni známí platili za kus 20 h. Tím zjištěno, že obžalovaný přenechával jim cigarety za úplatu, že jim je prodával. S hlediska skutkové podstaty řetězového obchodu naprosto nesejde ani na tom, jak obžalovaný cigarety prodával, ani na tom, činil-li tak pouze příležitostně a prodával-li cigarety jen známým. Dokonce i jednání jen jedinkráte předsevzaté zakládá skutkovou podstatu řetězového obchodu, vykazuje-li jinak pojmové znaky tohoto činu trestného, vsunul-li se jím totiž pachatel do přechodu předmětu potřeby z výroby do spotřeby jako článek zbytečný a hospodářsky škodlivý, tím spíše je tomu tak v příčině jednám obžalovaného, předsevzatého dle rozsudkového zjištění několikráte, tedy opětovně. Z téhož důvodu nezáleží ani na množství cigaret, které obžalovaný ať již v jednotlivých případech ať úhrnem prodal, pokud se týče, jak on tvrdí, z ochoty za peníze přenechal. Skutková podstata řetězového obchodu, která v tom směru nijak nerozeznává, je dána také tehdy, bylo-li cigaret, obžalovaným prodaných, množství jen nepatrné. Rázu řetězového obchodu nepozbývá jednání obžalovaného ani tím, že prodával cigarety pouze příležitostně a známým. Neníť předmětem ochrany zákona o trestání válečné lichvy soukromý prospěch jednotlivcův, nýbrž jsou jím zájmy spotřebitelstva jako celku, snahám, směřujícím k ochraně těchto zájmů, může se přičítati také jednání, předsevzaté vůči osobám individuelně určitým, po případě i pachateli blízkým, jež se jeho jednáním snad dokonce osobně ani poškozenými necítí.

Citace:

č. 13455. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 455-456.