NPD documents search: Váž. civ., 6 (1924), sv. 1

Čís. 3662.

Veřejnému společníku, jenž byl ze zastupování vyloučen, nelze uděliti prokuru.
(Rozh. ze dne 1. dubna 1924, R I 236/24.)
Rejstříkový soud zamítl opověď veřejné společnosti, domáhající se zápisu kolektivní prokury Hanuše U-a. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Důvody: Zástupčí právo veřejných společníků veřejné obchodní společnosti jest přesně upraveno ustanovením čl. 86 odstavec druhý čís. 4 obch. zák. Dle tohoto zákonného ustanovení mohou zastupovati samostatně neb kolektivně a to buď všichni společníci samostatně neb kolektivně neb někteří samostatně a někteří kolektivně, vždy však musí se zastupování společníky díti v jich vlastnosti jako společníků. Jiného způsobu zastupování zákon nezná a zejména není vzhledem k uvedenému zákonnému ustanovení možno, by společníku ze zastupování vyloučenému poskytnuta byla možnost zastupování ustanovením jeho za prokuristu; to by znamenalo obcházení předpisu čl. 86 odstavec druhý čís. 4 obch. zák. Tak tomu jest i v tomto případě. Společníku Hanuši U-ovi bylo odňato právo samostatného znamenání i zastupování firmy a nemůže tudíž nyní jako kolektivní prokurista firmu zastupovati a znamenati, poněvadž by to odporovalo předpisu čl. 86 odstavec druhý čís. 4 obch. zák., nehledě ani k tomu, že zápis kolektivní prokury Hanuše U-a, i kdyby přípustným byl, neměl by v tomto případě významu proto, že k samostatnému zastupování a znamenání firmy oprávněný veřejný společník Hugo U. součinnosti Hanuše U-a nepotřebuje, když sám jednotlivé úkony zastupovací předsevzíti může a toto jeho samostatné právo zastupovací již dle povahy tohoto práva, totiž že oprávněn jest firmu plně a zcela samostatně zastupovati, omezeno býti nemůže, má-li vůbec samostatným právem zastupovacím býti. Zápis kolektivní prokury Hanuše U-a byl by takto jenom pouhou formalitou, k jejímuž zápisu však obchodní rejstřík ustanoven není.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Dle čl. 86 odstavec druhý čís. 4 obch. zák. může býti veřejná společnost zastupována jedním nebo několika veřejnými společníky, jimž právo toto bylo propůjčeno, a to buď samostatně nebo kolektivně. Správně proto uznal rekursní soud, že by odporovalo smyslu tohoto zákonného ustanovení, by společníku, který ze zastupování byl vyloučen, přes to umožněno bylo zastupovati společnost, třeba jen v obmezené míře (čl. 42 obch. zák.) oklikou, to jest udělením prokury. Již tato úvaha sama postačí, aby návrh na zápis kolektivní prokury Hanuše U-a byl zamítnut.

Citace:

č. 3662. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 466-466.