Authors:
= Váž. civ., 4 (1922)
PDF

Čís. 1464.


Právo, žádati dvojnásobný závdavek nebo náhradu škody, jest alternativním nikoli kumulativním.
(Rozh. ze dne 1. února 1922, Rv I 946/21.)
Žalobce koupil od žalované domek a dal jí 1000 Kč závdavku. Ježto se žalovaná zdráhala smlouvu splniti, domáhal se vrácení dvojnásobného závdavku a kromě toho náhrady škody. Procesní soud prvé stolice žalobě vyhověl v plném rozsahu, maje za to, že lze vedle vrácení dvojnásobného závdavku domáhati se i náhrady škody. Odvolací soud zamítl žalobu, pokud domáhala se náhrady škody. Důvody: Výtka nesprávného právního posouzení je částečně odůvodněna. Právem uznal prvý soud dle § 908 obč. zák. povinnost žalované, která smlouvy nedodržela, vrátiti žalobci dvojnásobný závdavek. Ve směru tom odvolání není odůvodněno. Nesprávně však posoudil věc co do dalšího nároku na náhradu škody. Neboť dle § 908 obč. zák. strana viny nemající může buď 1. žádati zpět dvojnásobný závdavek, 2. nebo když se s tím nechce spokojiti buď a) naléhati, by smlouva byla splněna, nebo b), není-li to možno, žádati náhradu (§ 1295 a násl. obč. zák.). Nemůže tedy žádati oboje. Když tedy žádá vrácení dvojnásobného závdavku, nemůže žádati další náhradu škody, neboť právě je výhodou ustanovení o vrácení dvojnásobného závdavku, že se nemusí dokazovati škoda, kdežto při nároku na náhradu škody je nutno škodu prokázati. Nárok na další náhradu škody mimo dvojnásobný závdavek tedy odůvodněn není.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Právní názor odvolacího soudu o významu a smyslu § 908 obč. zák. jest zcela případný. Dle tohoto zákonného předpisu může smluvník na druhé straně, která ze zavinění smlouvu nesplnila vůbec neb splnila jen částečně, žádati buď splnění, nebo není-li toto již možné, náhradu škody pro nesplnění anebo ustoupiti od smlouvy a bez důkazu utrpěné škody přijatý závdavek podržeti (dvojnásobný obnos daného závdavku opět bez důkazu škody požadovati). Právo toto jest alternativní a nikoli kumulativní, nelze tedy žádati dvojnásobný závdavek vedle splnění nebo ná- hrady škody, a zcela nepřípadně poukazuje dovolatel na předpisy §§ 921 a 1295 obč. zák., aby z nich svůj názor opodstatnil, neboť oba tyto předpisy jednají o náhradě škody, která však mu nadále již nepřísluší, když se dle volby jemu příslušející neodvolatelně rozhodl pro nárok na dvojnásobný obnos daného závdavku.
Citace:
č. 1464. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 121-122.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).