Čís. 15992.

Tím, že bylo pro pohledávku z převodního poplatku s úroky jdoucími od určitého dne zaznamenáno zástavní právo, staly se úroky dospělé v den zápisu ne starší tří let před příklepem co do knihovního pořadí součástí jistiny.
O pořadí úroků starších tří let před příklepem platí ustanovení § 216, odst. 1, č. 2 ex. ř.
(Rozh. ze dne 1. dubna 1937, R I 333/37.)
Srv. rozh. č. 325, 14981 Sb. n. s.
Exekuční soud, rozvrhuje nejvyšší podání za exekučně prodané nemovitosti, přikázal Československému státu v přednostním pořadí i úroky z prodlení (z přihlášených poplatkových pohledávek) starší tří let před příklepem. Rekursní soud nevyhověl rekursu hypotekární věřitelky. Důvody: Pokud stěžovatel napadá přísudek úrokový, a to 7% úroků z prodlení z převodního poplatku 14740 Kč v částce 6538 Kč a z převodního poplatku 13005 Kč v částce 4267 Kč 30 h, proto, že v obou těchto případech mohly býti přiznány úroky z prodlení nikoli starší tří let ode dne dražby nazpět, tedy pouze od 5. října 1933 a nikoli, jako se stalo v prvém případu, od 16. února 1929, a v případu druhém od 9. srpna 1931, přehlíží, že úroky ty od uvedených dat jsou zajištěny právem zástavním zaznamenaným při uvedených pohledávkách pod pol. C 47 a 49 na vydražené nemovitosti ve vložce č. 36 kat. území K. Při tomto zajištění přísluší pak i těmto úrokům zadrženým za dobu delší tří let stejné pořadí s jich kapitálovou pohledávkou. Úroky ty jsou příslušenstvím pohledávky, sdílejí její osud a získaly včasným záznamem práva zástavního přednostního pořadí.
Nejvyšší soud nepřikázal Československému státu 7% úroky z prodlení za dobu starší tří let před udělením příklepu.
Důvody:
Pro poplatkové pohledávky Československého státu bylo ve vložce č. 36 kat. území K. zaznamenáno právo zástavní, a to dne 13. září 1932 pro částku 14740 Kč se 7% úroky z prodlení od 16. prosince 1929 a dne 10. června 1933 pro částku 13005 Kč se 7% úroky z prodlení od 9. srpna 1931, obě pro poplatek z převodu. Dražební rok se konal dne 5. října 1936. Podle § 216, odst. 1, č. 2 ex. ř. mají stejnou přednost s jistinou úroky příslušící ze smlouvy nebo ze zákona, které nejsou zadrženy déle tří let před příklepem, tedy v tomto případě úroky od 5. října 1933. Tím, že bylo pro jistiny s úroky zaznamenáno zástavní právo, pozbyly úroky dospělé v den zápisu povahy úroků a staly se součástí jistiny co do pořadí knihovního. To však neplatí pro úroky starší tří let před příklepem, pro ty platí co do přednostního pořadí ustanovení § 216, odst. 1, č. 2 ex. ř. Proto nemají 7% úroky z pohledávky 14740 Kč ode dne 13. září 1932 a z pohledávky 13005 Kč ode dne 10. června 1933 do 5. října 1933 přednostní pořadí a neměly býti v tomto pořadí přikázány. Poněvadž pak podstata nestačila ani k uspokojení první knihovní věřitelky, nedostalo se na tyto úroky vůbec. Úroky ty činí z pohledávky 14740 Kč za uvedenou dobu 1094 Kč 85 h, z pohledávky 13005 Kč pak 290 Kč, dohromady 1384 Kč 85 h, o kteroužto částku bylo přikázáno méně Československému státu v přednostním pořadí. Byla pak tato částka přikázána stěžovatelce, jejíž dovolací rekurs jest odůvodněn.

Citace:

Čís. 15992.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/1, s. 439-440.