Čís. 13667.
Bylo-li nájemci mimořádnou náhodou užívání bytu i jen na kratší dobu odňato, může žádati slevu té části nájemného, která na tuto dobu připadá.
Má-li však pachtýř míti nárok na slevu, nutno požadovati, by užívání pachtovní věci bylo znemožněno alespoň po jedno hospodářské období.

(Rozh. ze dne 21. června 1934, Rv II 401/34.)
Žalovaný spachtoval od žalobce pozemky i s parní pilou a s budovami za ročních 40000 Kč. Podle pachtovní smlouvy byl žalovaný povinen udržovati kotel parní pily v upotřebitelném stavu, žalobce pak vyměniti kotel za nový jen, kdyby sešel pravidelným upotřebováním tak, že by se nedal nadále upotřebiti. Proti žalobě o zaplacení pachtovného uplatnil žalovaný mimo jiné i nárok na slevu pachtovného, ježto se parní kotel stal za pachtu bez viny žalovaného tak vadným, že nemůže s ním vůbec normálně pracovati a nemůže tedy vůbec pronajaté pily a jejího strojního zařízení používati. Bylo zjištěno, že kotel byl vyřazen z provozu v době od 5. května do listopadu 1931. Oba nižší soudy uznaly podle žaloby, neshledavše opodstatněným nárok žalovaného na slevu pachtovného.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Ustanovení § 1104 obč. zák. předpokládá, že pachtované (najaté) věci nelze pro mimořádnou náhodu vůbec užívati. Jde tedy především o význam slov, že nelze věci vůbec používati. Tu jest rozeznávati mezi nájmem a pachtem. Účelem nájmu je ukojení potřeby bydleti, která trvá vždy a ve stejné míře, takže nájemce, když mu mimořádnou náhodou užívání bytu i jen na kratší dobu bylo odňato, může žádati slevu té části nájemného, která na tuto dobu připadá (viz § 1105 obč. zák.). Účelem: pachtu však je, dosíci výtěžky, a to v jednotlivých hospodářských obdobích, takže nutno požadovati, by užívání pachtované věci bylo znemožněno alespoň po jedno hospodářské období, má-li pachtýř míti nárok na slevu. V souzeném sporu je podle povahy věci a podle lhůt, ve kterých se pachtovné mělo platili, za hospodářské období pokládali jeden rok. Žalovaný by tedy mohl míti nárok na slevu pachtovného jen, kdyby mu vyřazením parního kotle z provozu bylo bývalo alespoň jeden celý rok znemožněno pachtované pily užívali. Ježto však zákaz kotle používali trval jen od května do listopadu 1931, nároku toho nemá, i kdyby se úřední zákaz kotle používali, pokládal za mimořádnou náhodu podle § 1104 obč. zák. (Viz posudek býv. nej v. soudu ve Vídni, Věstník min. sprav, z r. 1918, str. 272 a násl.)
Citace:
Bílá orlice ve znaku polských měst. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1934, svazek/ročník 15, číslo/sešit 9-10, s. 398-398.