Všehrd. List československých právníků, 13 (1932). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 352 + VIII s.
Authors:

Ze Sociálního ústavu Československé republiky.

Dne 18. února 1932 přednášel dr. Emil Hácha O zaměstnaneckých závodních institucích podle československého práva. Svoji přednášku rozdělil na tři části. V prvé části snažil se určití místo instituce závodních zastupitelstev ve vývoji pracovního práva. Zjistil trojí hlavní směr tohoto vývoje právního, jenž směřuje k tomu, aby byla zmírněna veliká nerovnost mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, kterou podporovala t. zv. svobodná smlouva o práci, spočívající na liberalistické představě o rovnosti obou kompaciscentů. První etapu vývojovou spatřuje řečník v sociálně-politickém zákonodárství ochranném, druhou etapu ve státním uznání kolektivní smlouvy a třetí v zákonodárství o závodních zastupitelstvech. Toto zákonodárství dalo faktickému zájmovému společenství závodního zaměstnanectva právní organisaci, vytvořivší orgán, který má jednak uplatňovati ochranu zájmů závodních zaměstnanců, jednak má býti nositelem práva spolupůsobení na úpravě a správě vnitřních záležitostí závodních. Ve druhé části přednášky uvedl řečník některé problémy právní theorie, které nové pracovní právo vyvolalo. Zabýval se právní povahou kolektivní smlouvy, pak povahou t. zv. závodního ujednání a právní povahou závodního zastupitelstva. V poslední části své přednášky dotkl se řečník kriticky některých zvlášť důležitých nedostatků naší zákonné úpravy.
Dne 17. března 1932 přednášel francouzský odborný spisovatel Henri Dubreuil o vztazích mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci. Řečník podal výklad o vztahu člověka k průmyslu а k práci. Pravil, že v nynější době je rozšířena četná literatura o životě v průmyslu. Tato literatura ukazuje, že veliká většina autorů nemá přesné představy ani o práci v dřívějších dobách, ani o práci nynější. Je chybné předpokládati, že dělníci v dřívějších dobách měli intelektuální výhody, jichž postrádají dělníci nynější doby. Dříve byla výrobní činnost velmi malá a byla prováděna jen nepatrnou částí obyvatelů. Průmysl a jeho zaměstnanci jsou novými složkami ve společnosti. Tyto nové složky vznikly značným pokrokem v technické činnosti a pouze tento technický pokrok upoutal až do nynější doby pozornost organisátorů průmyslu. Po stránce technické byla výroba stále zdokonalována, při tom však nemohl býti zachován dřívější přímý vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Tím vznikla roztržka, která je dnes základem všech průmyslových konfliktů. Není správným tvrzení, že nynější dělník trpí proto, že byla zavedena strojová výroba. Bylo by vhodnější, kdyby byla zkoumána průmyslová organisace, aby mohly býti znovu upraveny vzájemné lidské vztahy. Je třeba provésti analysu průmyslových funkcí. Podle toho, jak bude zdokonalena organisace práce, budou moci všichni spolupracovníci uplatňovati tvůrčí iniciativu shodnou s důležitostí funkce, kterou budou zastávati podle svých schopností.
Dr. Jindřich.
Citace:
Hendrik de Man: Cesty tvořícího socialismu. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1932, svazek/ročník 13, číslo/sešit 9-10, s. 352-353.