NPD documents search: Boh. adm., 2 (1920)

Čís. 6610.

Výměnkem jsou požitky nebo práva, jež vlastník nemovitosti, postupuje ji osobě druhé, vyhrazuje (vymiňuje) sobě nebo třetí osobě na čas života svého nebo třetí osoby nebo na čas určitý. Není podstatnou náležitostí výměnku, by výměnčí práva (požitky) byla zajištěna na postoupené nebo jiné nemovitosti a stala se reálním břemenem.
K tomu, by výměnek se stal reálním břemenem a mohl býti vložen do pozemkové knihy, jest třeba zvláštní úmluvy stran.
(Rozh. ze dne 21. prosince 1926, Rv II 771/26.)
Žalobkyni příslušela výměna na domě čís. 27, náležejícím žalovanému. Omluvou z roku 1919 svolila žalobkyně k tomu, by její výměna na domě čís. 27 byla vymazána, a spokojila se s tím, že jí žalovaný za to povolil výměnu ve svém druhém domě čís. 66 ústně před svědky, by mu byly ušetřeny útraty knihovního zajištění výměny. Žaloba, jíž se domáhala žalobkyně na žalovaném vydání listiny, schopné ku vkladu požívacího práva na domě čís. 66, byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto důvodů:
Výměnkem jsou požitky nebo práva, jež vlastník nemovitosti, postupuje ji osobě druhé, vyhražuje (vymiňuje) sobě nebo třetí osobě (na př. své manželce) na čas doživotí svého nebo třetí osoby nebo na určitý čas. Jak již v rozhodnutí čís. 1878 sb. n. s. dovoženo, není podstatnou podmínkou výměnku, by výměnčí práva nebo požitky byly zajištěny na postoupené nebo jiné nemovitosti a staly se reálním břemenem (§ 12 knih. zák.), nýbrž výměnek může trvati i jako ryzí obligační závazek. Není proto správným názor dovolatelčin, že knihovní vklad jest při výměnku takovým podstatným požadavkem (essentiale negotii), jakým při nabytí práva vlastnického jest dle §u 431 obč. zák. jeho vklad do knihy pozemkové, tak totiž, že o nabytí výměnku nedalo by se vůbec mluviti, kdyby nebyl knihovně zajištěn. Naopak k tomu, by výměnek stal se reálním břemenem a mohl býti do knihy pozemkové vložen, jest třeba zvláštní úmluvy stran. V tomto případě, jak odvolací soud správně uvádí, dovolatelka, propouštějíc dům čís. 27 z věcného ručení za její výměnek, netrvala na tom, by výměnek její byl knihovně zajištěn na druhém domě žalovaného (čís. 66), nýbrž k ušetření nákladů knihovního vkladu spokojila se tím, že jí žalovaný před dvěma svědky ústně povolil výměnek v domě čís. 66. Tím dala na jevo, že spokojuje se osobním závazkem žalovaného, a nemůže se nyní domáhali knihovního zajištění, když žalovaný s tím nesouhlasí.

Citace:

č. 6610. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 881-882.