NPD documents search: Boh. adm., 13 (1931), sv. 1

Č. 9235.

Pojištění nemocenské: * I členové společenstva, zřízeného podle zák. č. 70/1873 ř. z., jsou ve svém zaměstnání u tohoto společenstva povinni nemocenským pojištěním, jsou-li splněny podmínky § 1 odst. 1 zák. č. 268/19.
(Nález ze dne 2. května 1931 č. 6558.)
Věc: Výrobní družstvo železářů a jejich pomocných řemesel, zapsané společenstvo s obmezeným ručením v B. a spol. proti ministerstvu sociální péče (za zúč. okresní nemocenskou pojišťovnu v B. adv. Dr. Rud. Rábí z Prahy) o nemocenské pojištění.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Okresní nemocenská pokladna v B. podáním z 8. srpna 1923 oznámila osp-é v B., že Výrobní družstvo železářů v B. zaměstnává ve svém závodě členy družstva, kteří jsou tam nepřetržitě zaměstnáni za mzdu a jež se zdráhá k pojištění přihlásiti a domáhala se toho, aby jmenovanému družstvu přihlášení takto zaměstnaných členů družstva k nemocenskému pojištění bylo nařízeno a aby bylo vyzváno předložiti za účelem předepsání ušlých příspěvků mzdové záznamy za tři minulá léta.
Osp v B. výměrem z 9. ledna 1924 rozhodla, že členové družstva, zaměstnaní ve vlastním podniku, nepodléhají nemocenskému pojištění ve smyslu § 1 zák. č. 268/19 s odůvodněním, že, ač členové družstva jsou zaměstnáni u družstva za mzdu, přes to však je za zaměstnance ve smyslu cit. ustanovení zákona považovati nelze, poněvadž pracují ve vlastním podniku a jsou tudíž současně zaměstnavateli.
Odvolání okr. nemoc. pokladny v B. vyhověla zsp v Brně rozhodnutím z 21. listopadu 1924 a zrušivši výměr osp-é vyslovila, že podléhají nemoc. pojištění oni členové družstva, kteří pro družstvo vykonávají služby neb práce na základě služebního neb pracovního poměru a nevykonávají jich jako vedlejší zaměstnání, nebo příležitostně, ježto okolnost, že jsou podílníky družstva, je pro otázku pojistné povinnosti bez rozhodujícího významu. Dodala, že bude řešiti ve sporu pořadem instančním, u kterých členů jsou zmíněné podmínky pojistné povinnosti dány.
Min. soc. péče nař. rozhodnutím nevyhovělo odvolání družstva a členů jeho a potvrdilo rozhodnutí zsp-é z důvodů v něm uvedených dodávajíc, že v případě sporu o konkrétní povinnosti členů dlužno rozhodnouti cestou instanční.
Na toto rozhodnutí jest podána stížnost výrobním družstvem železářů a jejich pomocných řemesel v B. a jmenovitě uvedenými členy družstva. Stížnost v podstatě namítá, že v daném případě chybí význačné náležitosti pracovního poměru ve smyslu § 1 zák. nemoc. z 15. května 1919 č. 268 Sb., zejména, aby dotyčná osoba byla zaměstnána nesamostatně v podniku cizím a podřízena vedení podnikatele, při čemž, jak stížnost míní, jest nerozhodné, dostává-li mzdu a jak ji dostává. Tak prý in concreto stěžující si členové družstva pracují samostatně a jsou za svou práci zodpovědni jen výboru volenému z jejich středu, nemají instrukcí nebo smluv o pracovních podmínkách a provádění práce vůbec a jenom z důvodu jednotného vystupování zvolili si formu společenstva podle zák. č. 70 ř. z. z r. 1873, jsou tudíž prý osobami, které pracují jako podnikatelé ve vlastním podniku, čemuž svědčí také okolnost, že nesou všichni dohromady hospodářské risiko podniku, který se provozuje ve skutečnosti na jejich společný účet, neberou vlastně mzdy, nýbrž vybírají si pouze zálohy na čistý zisk, které jsou ovšem podle finančního stavu tu větší, tu menší. Tento názor jest prý odůvodněn i v cit. zákoně o společenstvech, který praví, že »ustanovení tohoto zákona vztahují se na spolky (sdružení), které společnou prací svých členů provozování podnikání chtějí docíliti«, což došlo výrazu ve stanovách, jež mluví o společném vyrábění, společném nakupování surovin a p.
O stížnosti uvažoval nss takto:
Žal. úřad postavil se v nař. rozhodnutí na právní stanovisko, že pro posouzení nemocenské pojistné povinnosti členů stěžujícího si družstva ve smyslu § 1 n. z. v jejich zaměstnání u družstva jest bez rozhodujícího významu okolnost, že jsou podílníky družstva. Proti tomuto stanovisku uplatňuje stížnost ve shora uvedených vývodech právní názor, že založení pracovního, pojištění podrobeného poměru ve smyslu cit. zákonného předpisu jest vyloučeno proto, poněvadž st-lé, jakožto členové družstva jsou podnikateli (spolupodnikateli) družstevního podniku a nemohou býti zároveň podnikateli (zaměstnavateli) i zaměstnanci.
Tento právní názor jest však mylný, neboť vychází z nesprávného pojetí právní povahy společenstva ve smyslu zák. z 9. dubna 1873 č. 70 ř. z., jakým Výrobní družstvo železářů a jejich pomocných řemesel v B. podle svých stanov nesporně jest (§ 1 stanov). Podle § 12 cit. zák. může společenstvo pod svou firmou nabývati práv a vcházeti v závazky, může nabýti práva vlastnického i jiných věcných práv a také v příčině pozemků a může před soudem žalovati a býti žalováno. Spravuje svoje záležitosti samostatně svými orgány, jest zastupováno představenstvem (správní radou) před soudem i mimo soud (§§ 15, 24, 27 zák., §§ 4 a 7 stanov). Z toho plyne, že každé společenstvo, zřízené podle cit. zák. (tudíž i stěžující si družstvo), jest samostatným subjektem práv a závazků, osobou právnickou, právně rozdílnou od fysických osob svých členů, podílníků, kterým vůči společenstvu (družstvu) příslušejí pouze společenská práva podílníků v zákoně a stanovách vymezená (srov. zejména §§ 27, 76 a násl. zák., §§ 2, 50, 54, 64 a n. stanov).
S hlediska právního není proto překážky, aby mezi společenstvem se strany jedné a členy jeho se strany druhé, jako samostatnými právními subjekty, k právním činům způsobilými, byla sjednána služební smlouva a tím založen pracovní (služební) poměr, podmiňující pojistnou povinnost ve smyslu § 1 odst. 1 zák. č. 268/19. I samy stanovy stěžujícího si družstva pamatují na uzavření takovýchto služebních smluv, uvádějíce mezi právy a povinnostmi členů družstva v § 50 lit. a) oprávnění, »žádati vedle svých schopností a pokud práce stačí, zaměstnání v podniku společenském«. Funkce člena družstva a zaměstnance družstva jsou tudíž právně slučitelné a není proto nezákonným, vyslovil-li žal. úřad, že pro posouzení nemocenské pojistné povinnosti členů stěžujícího si družstva ve smyslu § 1 n. z. v jejich zaměstnání u družstva jest bez rozhodujícího významu okolnost, že jsou podílníky družstva.
Žal. úřad omezil se v nař. rozhodnutí na vyslovení této právní zásady, otázku, zda u jednotlivých členů družstva jsou in concreto splněny předpoklady pojistného poměru, nevyřešil, ponechav její zodpovědění dalšímu rozhodnutí cestou instanční. Nepostihují proto podstaty nař. rozhodnutí ony vývody stížnosti, jež se pokoušejí dovoditi z výsledků provedeného šetření — jež žal. úřad dosud nehodnotil —, že u stěžujících si členů družstva nejsou dány předpoklady pojistného poměru podle cit. § 1 n. z.

Citace:

č. 9235. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 798-800.