NPD documents search: Váž. civ., 20 (1938)

Čís. 16874.

Výroku o zmatečnosti usnesení valné hromady společností s ručením omezeným pro porušení donucujících předpisů zákona č. 58/1906 ř. z. nemůže se společník domáhati v nesporném řízení, nýbrž jen žalobou podle § 41 dotč. zák.
(Rozh. ze dne 27. dubna 1938, R I 310/38.)
Rejstříkový soud vyhověl opovědí navrhující firmy L., strojní továrny na papír, společnosti s ručením omezeným v P., pokud se domáhala zápisu změny čl. XII. a XIII. společenské smlouvy dle usnesení valné hromady, podle něhož se k usnesení o přeměně společnosti na společnost akciovou vyžaduje % většiny odevzdaných hlasů, a že v tom případě stačí též % většina k usnesení o převodu jmění společnosti jako celku i s dluhy na novou akciovou společnost za poskytnutí jejich akcií, a to bez likvidace, dále že téže většiny je třeba k vzdání se likvidace, a konečně že spisy a listiny mají býti po likvidaci nebo po zrušení společnosti uloženy u Otty A. Rekursní soud k rekursu společníka uvedené společnosti Zikmunda K. zamítl z věcných důvodů opověď zápisu čl. XII. společenské smlouvy v obchodním rejstříku, jenž se týkal úpravy vnitřních poměrů společnosti, kdežto co do opovědí čl. XIII. uvedené smlouvy rekursu nevyhověl.
Nejvyšší soud k dovolacímu rekursu společnosti s ručením omezeným v příčině opovědí čl. XII. smlouvy obnovil usnesení soudu prvé stolice, kdežto dovolacímu rekursu Zikmunda K. nevyhověl.
Důvody:
Stěžovatelka opírá dovolací rekurs o důvod zmatečnosti (§ 41, odst. 2, d) a 3, zák. č. 100/1931 Sb. z. a n.) a o důvod nesprávného právního posouzení, pokud byl návrh na zápis změny smlouvy společenské v příčině čl. XII. změnou usnesení soudu prvé stolice zamítnut.
Dovolací rekurs jest oprávněn.
Podle obsahu rekursu společníka Zikmunda K. proti usnesení soudu prvé stolice odporoval mu tento společník hlavně z důvodu, že přijatým usnesením valné hromady společníků ze dne 16, listopadu 1937 v příčině změny čl. XII. a XIII. společenské smlouvy byla porušena jeho menšinová práva s hlediska donucujících předpisů §§ 50, odst. 4, a 96 zák. č. 58/1906 ř. z., a že měla býti opověď o zápis těchto změn rejstříkovým soudem zamítnuta. Dle toho uplatňoval dotčený společník rekursem v řízení nesporném věcně zmatečnost usnesení uvedené valné hromady.
Tyto důvody nelze však uplatňovali rekursem, nýbrž žalobou podle předpisů § 41 uvedeného zákona, podle nichž se lze domáhati za vytčených tam podmínek výroku o zmatečnosti usnesení valné hromady jediné žalobou, tedy ve sporném řízení.
Uvedený zákon upravil právní poměry společností s ručením omezeným, pokud toho vyžadoval zájem veřejný, stanoví v § 4 podstatný obsah smlouvy společenské a vyloučiv ze smlouvy vše, co by bylo v rozporu s tímto zákonem' jako právně neúčinné; vše ostatní ponecháno smluvní volnosti společníků. Totéž platí i o usnesení valných hromad.
Předpisy § 41 řečeného zákona je přesně určeno, za jakých podmínek a jakým způsobem lze. se domáhati zrušení usnesení valných hromad.
Společník K, přiznává, že toto právo žalobní také již uplatnil.
Rekurs proti usnesení prvého soudu byl zásadně dovolen, není tu tedy vytýkané zmatečnosti dle § 41, odst. 2, d), 3 zák. č. 100/1931 Sb. z. a n., a rekursní soud se musil jím formálně obírati a nemohl jej pro nepřípustnost odmítnouti, nesměl však přihlížeti k jeho věcným námitkám, pro které je vyhrazen jen pořad práva.
Jestliže však rekursní soud se obíral věcně námitkami rekursu a vyhověl mu ve svém výroku pod č. 1 změnou usnesení prvého soudu, neposoudil věc správně, a bylo proto změniti napadené usnesení obnovením usnesení prvého soudu v tom směru.
Rekursní soud nevyhověl rekursu Zikmuda K., pokud šlo o opověď změny čl. XIII. společenské smlouvy v příčině uložení spisů a listin ukončené společnosti u Otto A, na místě původně stanoveného Julia A.
Rozhodnutí to po formální stránce je sice správné, avšak rekursní soud se neměl ani tu obírati věcně námitkami rekursu, poněvadž usnesení valné hromady společnosti i v té příčině mohlo býti společníkem napadáno jen žalobou podle § 41 zákona č. 58/1906 ř. z.
Za toho stavu věci není jeho- dovolací rekurs oprávněn.

Citace:

č. 16874. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 615-616.