Čís. 2072.

§ 349 ex. ř. o způsobu výkonu exekuce vyklizením nebyl změněn nařízením ze dne 25. června 1920, čís. 409 sb. z. a n. Výkon exekuce nestává se nepřípustným proto, že obec není s to, by vyklizené svršky uložila.
(Rozh. ze dne 5. prosince 1922, R I 1378/22.)
Exekuční soud odložil výkon exekuce vyklizením, ježto ani obec, ani vymáhající věřitel neposkytli místa pro vyklizované svršky, a to až do doby, kdy tato nemožnost výkonu pomine. Rekursní soud nařídil prvému soudu, by v exekuci pokračoval. Důvody: Exekuci dle § 349 ex. ř. jest vykonati tím způsobem, že výkonný orgán odstraní osoby a svršky, jež zabraňují vymáhajícímu věřiteli, by se ujal držby věcí, jež jest předati. Svršky jest odevzdati dlužníku, jeho zmocněnci nebo příslušníkům jeho rodiny, k čemuž dostačí, jsou-li jim dány k disposici. Další péče přísluší obci, již jest proto dle bodu 143 návodu pro výkonné orgány o tom vyrozuměti. Ježto tu není nemožnosti ohledně opatření, pokud je má předsevzíti soud, bylo rozhodnuto, jak se stalo.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Dovolací rekurs není odůvodněn. Nejvyšší soud sdílí právní názor rekursního soudu, že vzhledem k ustanovení § 349 ex. ř. je nutno, by bylo pokračováno v exekuci a poukazuje stěžovatele na správné důvody soudu druhé stolice s dodatkem, že uvedené ustanovení zákona, upravující způsob vyklizení, nikterak nebylo změněno §em 3 vlád. nař. ze dne 25. června 1920, č. 409 sb. z. а n., naopak doplněno předpisem, že obec jest povinna, nemá-li ten, kdo byl z dosavadních místností vystěhován, kam by složil své věci, neprodleně a řádně je uložiti potud, pokud jimi vlastník nenaloží jinak. Z tohoto nařízení nelze dovozovati, že výkon exekuce je nepřípustným, dokud obec není s to, by dostála této povinnosti. Uvedené vlád. nař. v tomto případě ani nepřichází v úvahu, jelikož povinný se mlčky vzdal jeho dobrodiní tím, že nepodal rekursu do usnesení okresního soudu ze dne 29. srpna 1922, jímž byla zamítnuta žádost povinného za povolení odkladu vyklizení do listopadu 1922.

Citace:

č. 2072. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 1149-1150.