NPD documents search: Váž. civ., 6 (1924), sv. 1

Čís. 9571

Fusí zaniká jedna po případě více akciových společností tím, že se spojí s jinou akciovou společností, jež však nezaniká, nýbrž jen přejímá jmění i závazky zaniklé společnosti, trvajíc sama dále. Lhostejno, zda snad následkem fuse akciová společnost dále trvající změní svou firmu nebo svou vnitřní organisaci.
Platnosti směnky není na závadu, podepíše-li jako výstavce firma své jméno, jež teprve budoucně ponese, jen je-li takové firemní označení možné.
(Rozh. ze dne 24. ledna 1930, Rv II 5/30.).
Proti směnečným platebním příkazům namítl žalovaný najmě, že v čase vystavení a splatnosti směnek, dne 18. srpna 1926, výstavce, banka M. ještě neexistovala, ana povstala až 28. dubna 1928, a tudíž nemohla směnku vydati, což žalující straně prý známo bylo a známo bytí muselo. Procesní soud prvé stolice ponechal směnečné platební příkazy v platnosti, odvolací soud je zrušil. Důvody: Odůvodněnou byla námitka žalovaného, že směnky jsou neplatné, poněvadž podle skriptury byly vystaveny osobou, která ještě neexistovala. Ze směnek jest patrno, že jsou vystaveny 18. srpna 1926 bankou M. Soudu jest známo, že banka M. vznikla teprve v roce 1928 fusí bank, mezi nimiž byla i banka A., což ostatně plyne i z žalobcova přednesu ve sporu a z vývodů jeho odvolacího sdělení. Neboť žalobce jen tvrdil, že banka A. následkem fuse bank změnila jen své jméno na banku M. a že tedy tato jest táž právní osoba jako předtím ona. Než názor tento není správný. Fusí zanikla banka A. a povstala nová banka, banka M., takže nejde jen o změnu firmy. Okolnost, že nová banka byla universální sukcesorkou zaniknuvší banky, jest bez významu. Bylo nemožné, by banka, která, ještě neexistovala, vydala směnky, a proto nemohly z nich podle čl. 7 sm. ř. vzejíti směnečné závazky pro nedostatek náležitosti čl. 4 čís. 6 sm. ř. (rozh. nejv. soudu čís. 5350). Poněvadž směnečné žaloby neměly nezbytný podklad, t. j. platné směnky, bylo k této námitce žalovaného směnečné platební příkazy zrušiti.
Nejvyšší soud obnovil rozsudek prvého soudu.
Důvody:
Odvolací soud neprávem zastává názor, že fuse akciových společností znamená vznik nové akciové společnosti. Fusí zaniká jedna, po případě více akciových společností podle čl. 247 obch. zák. tím, že se spojí s jinou akciovou společností, která však nezaniká, nýbrž přejímá jen jmění a závazky společnosti zaniklé, trvajíc sama dále. Při tom nerozhoduje, zda snad následkem fuse akciová společnost dále trvající změní svou firmu nebo svou vnitřní organisaci. Fuse neznamená zánik všech akciových společností, jež spolu splývají a vznik nové akciové společnosti, jak zdá se domnívati odvolací soud, nýbrž jen zánik té společnosti, jejíž jmění a závazky se přejímají jinou akciovou společností. Praví-li tedy odvolací soud, že jest mu známo, že banka M. vznikla teprve roku 1928 fusí bank, lze mu přisvědčiti jen potud, že tehdy vzniklo nové jméno, nová firma akciové společnosti, která dříve měla firmu banka A., nikoli však v tom, že fusí zanikla akciová společnost banka A. Přestalo jen staré pojmenování, ale nepřestala trvati akciová společnost,jako právní osobnost, jež vydala zažalovanou směnku. Dovolatel právem vytýká, že se odvolací soud ocitá v rozporu se spisy, s výpisem z rejstříku, jehož obsah byl při jednání zjištěn a jehož správnost nepopřena, vycházeje z předpokladu, že akciová společnost banka A. zanikla, že splynula s nově vzniklou akciovou společností banka M. Z výpisu plyne, že ona akciová společnost nebyla vymazána z rejstříku, že změnila jen své jméno a organisaci a že tedy fusí nezanikla. Jde jen o to, zda podpis výstavce banky M. lze pokládati za nedoložený a za neplatný proto, že tímto jménem v čase vydání směnky ještě nebyla označena, nebo zda je neplatné a platí za neobsažené ve směnce datum
8* vystavení a splatnosti z důvodu, že bylo položeno do doby, kdy výstavkyně banka M. ještě neměla jméno, kterým směnku podepsala a které má v době sporu, a jímž teprve po době splatnosti vyplnila směnku. Žalovaný se neprávem odvolává na nálezy čís. 5350 a 5863 sb. n. s. Tam šlo o otázku, zda jest neplatným doložení času vystavení směnky, když výstavce již jako právní podmět přestal trvati (zemřel, právnická osoba zanikla.). Tomu tak není v souzeném případě, kde akciová společnost, vydavší směnku, trvala v době vystavení a, změnivši později jméno, vyplnila směnku novým svým jménem, jsouc však stále týmž právním podmětem. V souzeném případě jde jen o to, zda vadí platnosti směnky, že byla vyplněna jménem banky M., která v době vyplnění sice toto jméno měla, ale neměla ho v době, kdy byla směnka vystavena a splatna. K platnosti směnky vyhledává se udání jména výstavcova ve směnce potud, že výstavcův podpis musí býti označením osoby směnečně způsobilé a firma jeho možná. Platnosti směnky neškodí, podepíše-li jako výstavce firma jméno, které teprve budoucně ponese, jen je-li takovéto firemní označení možné. Pro platnost směnky nerozhoduje ani, že vystavující banka použila, podpisujíc jako výstavce, firmy, kterou měla nésti teprve budoucně, ale nenesla ji ještě v době vystavení, když vůbec firma taková jest podle zákona jako označení právního podmětu akciové společnosti možná. (Staub-Stranz Komentář str. 54, 46 11 b) a Grünhut Wechselrecht I. str. 408 a 348). Proto námitka neplatnosti směnky z důvodu, že vystavitelka banka M. nenesla v době vystavení ještě toto jméno, nýbrž jméno banka A., není opodstatněna. Že směnka byla dodatečně vyplněna podpisem banky M. teprve po splatnosti směnky, jak žalovaný v dovolací odpovědi tvrdí, neuvedl v námitkách, ani v prvé stolici, proto jest tato okolnost nepřípustnou novotou, ostatně platnosti směnky by ani to neškodilo. Ježto důvod, pro který odvolací soud směnečný platební rozkaz zrušil, neobstojí a ostatní námitky byly správně nižšími soudy vyvráceny a není to napadeno, bylo dovolání vyhověti a odvolací rozsudek změniti tak, že byl obnoven rozsudek prvého soudu.

Citace:

č. 449. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 3, s. 215-217.