NPD documents search: Váž. civ., 5 (1923)

Čís. 8201.

Předpis § 251 čís. 6 ex. ř. nevztahuje se na hospodáře obdělávajícího (spachtované) pozemky.
Příslušenstvím nemovitosti ve smyslu § 252 ex. ř. nejsou předměty, jež vnesl pachtýř na nemovitost za účelem hospodaření.
Živnostenský podnik nepřestává býti podnikem maloživnostenským (§ 251 čís. 6 ex. ř.) tím, že jest provozován s pomocníky, zvláště když toho povaha živnosti vyžaduje. Pokud jest tomu tak při provozu lomu. Z exekuce jest vyloučeno nejen nářadí, jehož potřebuje majitel podniku k své vlastní práci, nýbrž i zařízení, jehož používají pomocné síly, kdyby se bez něho podnik neudržel ve zdárném chodu.
(Rozh. ze dne 13. července 1928, R I 505/28.) — Čís. 8201 —
Dlužník domáhal se, by z exekuce byla vyloučena řada předmětů, jichž A) potřebuje k osobnímu provozování své živnosti lámání a zpracování kamene а В) k osobnímu provozování polního hospodářství. Soud prvé stolice návrhu vyhověl, rekursní soud návrh zamítl. Důvody: Prvý soudce opírá rozhodnutí o vyloučení předmětův, uvedených v napadeném usnesení, o ustanovení § 251 čís. 6 a 252 ex. ř. Zjistil totiž prvý soudce, že dlužník má tou dobou pozemky č. kat. 123, 120/1, 121, 122 a 124 pachtovány k tomu cíli, by z nich po živnostensku dobýval a zpracoval žulový kámen, a že tou dobou má také pachtováno asi 8 korců pozemků u H. k tomu cíli, by na těchto pozemcích hospodařil. Jest tedy prokázáno, že dlužník jednak jest pachtýřem asi 8 korců pozemků, jež slouží ku provozování hospodářství, jednak že na pachtovaných pozemcích láme žulový kámen, který zpracuje. Dále zjistil prvý soudce, že dlužník zaměstnává v pachtovaných lomech stále nějaký počet dělníkův, mnohdy až 30, že práce dělníků sám řídí, s druhé strany však, že také sám každou potřebnou práci v lomu koná, kámen láme, dělá kostky a pod., pozemky pachtované pak za pomoci najatého čeledína sám rolnicky vzdělává. Jest především rozhodnouti, zda výkon živnosti lámání kamene dlužníkem na pachtovaných pozemcích jest chráněn ustanovením § 251 čís. 6 ex. ř. Toto ustanovení uvádí řemeslníky, maloživnostníky a dále osoby, jež si ručními pracemi opatřují výdělek. Soud rekursní uvažuje okolnosti výše zjištěné, že totiž dlužník v lomech zaměstnává více dělníkův, až 30, přihlížeje dále ku povaze předmětův z exekuce vylučovaných, jež prokazuje sama o sobě podle svého účelu, že živnost jest provozována ve větším rozsahu, než obyčejná živnost řemeslná, má za to, že živnost lámání kamene v tom rozsahu, ve kterém ji dlužník provozuje, i když sám pracuje, nelze považovati za řemeslnou, že dlužník také není drobným živnostníkem, poněvadž rozsah živnosti daleko překročuje meze živnosti řemeslné, pokud se týče drobné živnosti, když více dělníkův, někdy až 30, jest zaměstnáváno. Ustanovení § 251 čís. 6 ex. ř. dále vytýká, že vyloučeny jsou z exekuce jen ony předměty, které dlužník potřebuje k osobnímu dalšímu výkonu výdělečné činnosti. Jde o to, by dlužník svou živnost na stejné výši udržel, i když s několika pomocnými silami sám pracuje. Osobní provozování živnosti lámání kamene a jeho zpracování podle názoru rekursního soudu nevyžaduje všechny předměty v napadeném usnesení uvedené, což prokazují právě výkony, ku kterým se vylučovaných předmětů v živnosti užívá, i když znalec potvrdil opak, poněvadž usuzoval podle skutečného rozsahu provozované živnosti, který však nepožívá ochrany ustanovení § 251 čís. 6 ex. ř., jak výše odůvodněno. Nesouhlasí proto rekursní soud s názorem prvého soudu, že vyloučení předmětův z exekuce, uvedených pod A), lze odůvodniti ustanovením § 251 čís. 6 ex. ř., naopak považuje tyto předměty za zabavitelné. Pokud jde o předměty uvedené pod B) napadeného usnesení, nelze jich vyloučení z exekuce opírati o ustanovení § 251 čís. 6 ex. ř., poněvadž hospodář, jenž obdělává pozemky, není ani řemeslníkem, ani drobným živnostníkem, po rozumu tohoto ustanovení. Rovněž nelze vyloučení — Čís. 8201 —
těchto předmětův opírati o ustanovení § 252 ex. ř., poněvadž předměty ty nejsou příslušenstvím nemovitostí, pozemkův, neslouží k trvalému hospodaření na pozemcích, any pozemky ty nejsou vlastnictvím dlužníka, který je jen zpachtoval, a povahy příslušenství předměty ty nabýti nemohou proto, že byly na pozemky vneseny za účelem hospodaření, any pozemky ony jsou cizí. Soud rekursní proto nesouhlasí s názorem prvého soudu ani ohledně těchto předmětův, jež považuje za zabavitelné.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu ohledně předmětů potřebných k osobnímu provozování živnosti lámání a zpracování kamene, jinak dovolacímu rekursu nevyhověl.
Důvody:
Pokud jde o to, že napadeným usnesením nebyly vyloučeny z exekuce (§§ 251 čís. 6 a 252 ex. ř.) předměty v usnesení prvního soudu pod B) vyjmenované, není dovolací rekurs opodstatněn a stačí v tom směru poukázati na přiléhavé, stavu věci i zákonu odpovídající důvody napadeného usnesení. Naproti tomu nelze dovolacímu rekursu upříti oprávnění co se týče věcí v usnesení prvního soudu pod A) uvedených, ohledně kterých rekursní soud rovněž neuznal na vyloučení z exekuce. Jde o předměty, které jsou, což není napadeno, k provozování živnosti lámání kamene v lomu povinného nutny, po případě účelny. Rekursní soud nevyloučil tyto předměty z exekuce proto, že podle jeho názoru lomový podnik povinného jest velkého rozsahu, nikoli podnikem maloživnostenským (§ 251 čís. 6 ex. ř.). Tento názor rekursního soudu dovolací soud nesdílí. Rekursní soud usoudil na velký podnik z toho, že pracuje v lomu i 30 lidí. Avšak tento počet zaměstnanců není podle toho, co zjištěno, v lomu povinného stálým, nýbrž občasným a pohybuje se počet dělníků v lomu povinného mezi 2 až 30. Živnostenský podnik nepřestává býti podnikem maloživnostenským, i když provozován jest s pomocníky, zvláště když toho povaha živnosti vyžaduje. O povinném jest zjištěno, že také sám v lomu pracuje. Tato okolnost zejména a též dosti malý počet a druh vylučovaných předmětů svědčí tomu, že podnik povinného, i když provozován jest s pomocnými silami, nepřesahuje míru a rozsah podniku drobného živnostníka. Ježto, jak již uvedeno, u drobného živnostníka není vyloučeno, by nepracoval též s přibranými silami, jest z exekuce podle § 251 čís. 6 ex. ř. vyloučeno nejen nářadí, které majitel podniku k své vlastní práci potřebuje, nýbrž i nářadí, kterého používají pomocné síly, kdyby se bez něho podnik neudržel ve zdárném chodu. Proto nářadí a zařízení v usnesení prvního soudu pod A) uvedené, najmě též koně, vozy a saně, nutné a sloužící k provozu lomu, bylo po rozumu § 251 čís. 6 ex. ř. prvním soudem právem vyloučeno z exekuce a rekursní soud, změniv usnesení prvního soudu v tomto bodu, pochybil.

Citace:

Čís. 9633.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 238-239.