Čís. 10008.


Přijala-li německá firma bez námitek fakturu s českou postupní doložkou, aniž žádala o vysvětlení doložky, zavinila vlastní nedbalostí, že se nedověděla o postupu pohledávky.

(Rozh. ze dne 20. června 1930, Rv I 1396/29.)
Žalující banka domáhala se jako postupnice Olgy W-ové na žalované firmě zaplacení pohledávky, tvrdíc, že žalovaná byla o postupu zpravena doložkou na faktuře. Žalovaná namítla, že jí postup nebyl oznámen, ježto faktura, která byla německá, měla sice různé nepodepsané otisky razítka, které však byly české a jí, poněvadž neumí česky, nesrozumitelné, takže jim nepřikládala význam, tím spíše, ano jest obchodní zvyklostí, zpraviti dlužníka o postupu bance zvláštním dopisem. Žalobě bylo vyhověno soudy všech tří stolic. Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Bylo-li zjištěno, že faktura obsahovala razítky vytištěné sdělení: »postoupeno bance Č. v Praze« — splatno tamtéž a »platy uznáváme pouze přiloženým složním lístkem na banku Č. zde« — dostalo se těmito sděleními žalované firmě vyrozumění o postupu pohledávky na žalobkyni a dlužnice byla od té doby povinna plniti jen žalující postupnici (§ 1396 obč. zák.). Doložky pro spor rozhodné byly nápadně vytištěny razítky a z nich mohla žalovaná firma, i když nebyla českého jazyka mocna, na prvý pohled aspoň tolik seznati, že nějakou účast na faktuře má banka Č. v Praze, jejíž firma z razítka byla zjevná, což mělo jí býti již podnětem, by požádala českou firmu, fakturu zaslavší, o vysvětlení těchto doložek, byly-li jí nesrozumitelné. Přijala-li však fakturu bez námitek, avšak jejímu českému znění nevěnovala ani obyčejnou pozornost, ač jako protokolovaná firma měla dbáti péče a pozornosti řádného obchodníka, zavinila vlastní nedbalostí, že se o postupu pohledávky, ve faktuře nápadně razítky oznámeném, nedověděla, a nemůže svou zaviněnou nevědomost omluviti námitkou bezelstnosti.
Citace:
Čís. 10008. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 100-100.