2
Čís. 1792.
I ve věcech knihovních jest nepřípustným dovolací rekurs v otázce útrat.
(Rozh. ze dne 22. srpna 1922, R I 961/22.)
Nejvyšší soud odmítl dovolací rekurs do usnesení rekursního soudu o útratách v řízení knihovním.
Důvody:
Knihovní zákon obsahuje sice oproti řízení spornému i řízení nespornému zvláštní předpisy o opravných prostředcích, přes to však jest nepochybno, že novelisovaný předpis § 14 nesp. říz. a obdobný předpis § 528 c. ř. s., dle něhož rekurs z rozhodnutí druhé stolice v otázce útrat jest nepřípustným, platí i pro ostatní právní věci zejména pro věci knihovní. Neboť, obmezil-li se zákonodárce ve snaze, uleviti přetížení třetí stolice v otázce útrat rekursní právo stran v řízení sporném, kde se o této otázce zpravidla rozhoduje, i v řízení nesporném, kde otázka ta zřídka k rozhodnutí přichází, plyne z toho, že předpis tento platí povšechně pro celý obor soukromoprávního soudnictví, tudíž i pro právo
knihovní, pokud toto k řešení otázky té vůbec podnět zavdati může. Důsledkem toho bylo rekurs jako nepřípustný odmítnouti.